Hledejte

Papež: Boží sláva neodpovídá lidskému úspěchu

Promluva papeže Františka před nedělní polední modlitbou Anděl Páně na Svatopetrském náměstí.
Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnes, na pátou neděli postní, kdy se již blíží Svatý týden, nám Ježíš v evangeliu říká něco důležitého (srov. J 12,20-33): že na kříži uvidíme jeho a Otcovu slávu (srov. v. 23.28).

Jak je ale možné, že se Boží sláva projeví právě tam, na kříži? Člověk by si myslel, že se tak stane při vzkříšení, a ne na kříži, který je porážkou, selháním! Místo toho dnes Ježíš, když mluví o svém umučení, říká: "Přišla hodina, aby byl Syn člověka oslaven" (v. 23). Co nám tím chce říci?

Chce nám říci, že sláva pro Boha neodpovídá lidskému úspěchu, slávě nebo popularitě; sláva pro Boha v sobě nemá nic sebestředného, není to grandiózní projev moci, po němž by následoval veřejný potlesk. Pro Boha sláva znamená milovat až k položení života. Oslavovat se pro něj znamená darovat se, dát se k dispozici, nabídnout svou lásku. A to se stalo vrcholným způsobem na kříži, právě tam, kde Ježíš naplno rozvinul Boží lásku, plně odhalil svou tvář milosrdenství, daroval nám život a odpustil těm, kdo ho křižovali. 

Bratři a sestry, z kříže, "Boží katedry", nás Kristus Pán učí, že pravá sláva, která nikdy nezaniká a činí člověka šťastným, je tvořena darem a odpuštěním. Dar a odpuštění jsou podstatou Boží slávy. A jsou pro nás cestou života. Dar a odpuštění jsou zcela odlišná kritéria od toho, co vidíme kolem sebe, a dokonce i v nás, když o slávě uvažujeme jako o něčem, co máme spíše přijímat než dávat; jako o něčem, co máme spíše vlastnit než nabízet. Ne, světská sláva totiž pomíjí a nezanechává v srdci radost; ani nevede k dobru pro všechny, ale k rozdělení, neshodám, závisti.

A tak se můžeme ptát sami sebe: Jaká je sláva, kterou si přeji pro sebe, pro svůj život, o které sním pro svou budoucnost? Tu, že ohromím druhé svou zdatností, svými schopnostmi nebo tím, co vlastním? Nebo cestou daru a odpuštění, cestou Ježíše Ukřižovaného, cestou toho, kdo se neunavuje milovat, s jistotou, že tím svědčí o Bohu ve světě a dává vyniknout kráse života? Jakou slávu chci pro sebe? Pamatujme totiž, že když dáváme a odpouštíme, září v nás Boží sláva. Právě tam: když dáváme a odpouštíme.

Kéž nám Panna Maria, která s vírou následovala Ježíše v hodině utrpení, pomůže být živým odrazem Ježíšovy lásky.

17. března 2024, 12:26

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >