Papež při Regina Coeli: Jak krásné je sdílet víru

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, dobrý den, hezkou neděli!

Dnešní evangelium nás zavádí do velikonočního večera. Apoštolové jsou shromážděni ve večeřadle, když se dva učedníci vracejí z Emauz a vyprávějí o svém setkání s Ježíšem. A zatímco vyjadřují radost ze svého zážitku, Vzkříšený se zjevuje celému shromáždění. Ježíš přichází právě ve chvíli, kdy se oni dělí o příběh svého setkání s ním. To mě přivádí k myšlence, že je dobré se podělit o důležitost sdílení víry. Tato zpráva nás nutí přemýšlet o důležitosti sdílení víry ve vzkříšeného Ježíše.

Každý den jsme bombardováni tisíci zprávami. Mnohé jsou povrchní a zbytečné, jiné prozrazují nerozvážnou zvědavost nebo, což je ještě horší, vycházejí z pomluv a zloby. Jsou to zprávy, které neslouží žádnému účelu, ba naopak zraňují. Existují však i zprávy dobré, pozitivní a konstruktivní, a všichni víme, jak je dobré slyšet dobré věci a jak se při nich cítíme lépe. A je také dobré sdílet skutečnosti, které se v dobrém či zlém dotkly našeho života, abychom mohli pomoci ostatním.

Přesto je tu jedna věc, o které se často těžko mluví. O čem se nám nedaří mluvit? O tom nejkrásnějším, o čem můžeme vyprávět: o našem setkání s Ježíšem. Každý z nás se setkal s Kristem, a přesto se o tom těžko mluví. Každý z nás by o tom mohl tolik vyprávět a sdílet, jak se nás Hospodin dotkl, a o to bychom se mohli podělit, ne poučovat druhé, ale sdílet jedinečné okamžiky, kdy jsme vnímali Krista živého, blízkého, který v našem srdci rozzářil radost nebo setřel slzy, který nám zprostředkoval důvěru a útěchu, sílu a nadšení nebo odpuštění, laskavost. Tato setkání s Ježíšem prožil každý z nás, sdílel ho a předával. Důležité je to také v rodině, ve společenství, s přáteli. Stejně tak je dobré mluvit o dobrých vnuknutích, která nás v životě provázela, o dobrých myšlenkách a pocitech, které nám tolik pomáhají jít kupředu, dokonce i o úsilí a námaze, které jsme vynaložili, abychom pochopili a pokročili v životě víry, možná i abychom činili pokání a vrátili se zpět na cestu. Pokud to uděláme, Ježíš nás stejně jako učedníky z Emauz o velikonočním večeru překvapí a učiní naše setkání a naše okolí ještě krásnějšími.

Zkusme si tedy nyní připomenout silný okamžik v našem životě víry, rozhodující setkání s Ježíšem. Každý ho zažil, každý prožil setkání s Kristem. Ztišme se a zamysleme se: Kdy jsem ho našel? Kdy se mi stal blízkým? Přemýšlejme v tichu. A toto setkání s Kristem, podělil jsem se o něj, abych ho oslavil? A také: naslouchal jsem druhým, když nám o tomto setkání s Ježíšem vyprávěli? 

Kéž nám Panna Maria pomůže sdílet naši víru, aby se naše společenství stávala stále více místy setkání s Kristem.