V Evropě vzrostl dovoz zbraní o více než devadesát procent
Roberto Paglialonga – L´Osservatore Romano
Výzvy k mezinárodnímu odzbrojení, které zaznívají z mnoha stran, a to nejen dnes, nejsou dostatečné. Zbrojení zůstává „byznysem“, jak se říká s chladnou manažerskou logikou, expandujícím odvětvím. A to častokrát na úkor těch nejzranitelnějších a nejbezbrannějších lidí, což je skutečnost, k níž bezpochyby přispívají i dva probíhající konflikty na Ukrajině a v Gaze. Konstatují to údaje výroční zprávy Sipri (Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru) o globálních obchodních tocích v obranném sektoru za období 2019-2023.
Působivý je skok v Evropě, včetně Ukrajiny, která - v období zahrnujícím začátek invaze vojenských sil Moskvy - téměř zdvojnásobila svůj dovoz zbraní. V pětiletém období činí nárůst dokonce 94 %, přičemž Kyjev vede (23 % celkových evropských příjmů zbraní) poté, co mu je v roce 2022 začalo dodávat nejméně 30 zemí na podporu ruského útoku. Je to číslo, které Evropa „udrží i v budoucnu na vysoké úrovni“, vysvětluje Pieter Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu vojenského dovozu/vývozu Sipri, vzhledem k objednávkám špičkových platforem „včetně téměř osmi set bojových letounů a vrtulníků“.
V oblasti vývozu jsou rekordmany v růstu především Itálie a Francie: první jmenovaná země dosahuje v intervalu 2019-2023 plus 86 procent, zatímco druhá plus 47 procent. Ostatní země starého kontinentu, jako je Německo, Španělsko a Velká Británie, naopak ztrácejí půdu pod nohama a zakázky. Řím se tak stává šestým největším vývozcem výzbroje po USA, Francii, Rusku, Číně a Německu, přičemž jeho podíl na trhu se zdvojnásobuje z 2,2 na 4,3 procenta: mezi hlavní odběratele (v tomto pořadí) patří Katar, Egypt a Kuvajt.
Významný je dopad krize na Blízkém východě. „Některé státy v oblasti Perského zálivu dovezly velké objemy zbraní, které mají být použity proti húthijským milicím a jako protiváha vlivu Íránu“, zdůrazňuje Zain Hussain, výzkumný pracovník společnosti Sipri. Hlavním dodavatelem zbraní v regionu jsou Spojené státy (52 %, přičemž 69 % končí v Izraeli). Následují Francie (s 12 procenty), Itálie a Německo.
Celkově Washington zvýšil svůj vývoz v tomto sektoru o 17 procent, zatímco vývoz Moskvy se snížil na polovinu (minus 53 procent), a to i v důsledku sankcí. USA dodaly zbraně 107 státům, což je více než v předchozích pěti letech a mnohem více než kterýkoli jiný vývozce zbraní. „Washington v této oblasti posílil v době, kdy je jeho ekonomická a geopolitická dominance zpochybňována nově vznikajícími mocnostmi“, komentuje Mathew George, ředitel programu Institutu pro transfer zbraní. Rusko naproti tomu ztratilo objemy vývozu i zákazníky: v roce 2019 prodávalo do 31 zemí, v roce 2023 do 12 zemí. Šedesát osm procent vývozu těžkých zbraní Kremlu směřuje do Asie a Oceánie: 34 procent do Indie, 21 procent do Číny.
Stále větší tok zbraní směřuje na Východ: 37 procent světového dovozu připadá na země Asie a Oceánie, a to do té míry, že region Indického a Tichého oceánu (Indo-Pacifik) zůstává oblastí s největším objemem dovozu. Nachází se zde šest z deseti největších světových dovozců: Indie, která je ve věčném napětí s Islámábádem a Pekingem, je v čele (plus 4,7 %), následovaná Pákistánem, Japonskem, Austrálií, Jižní Koreou a Čínou, přičemž posledně jmenovaná země dosáhla snížení o 44 % nahrazením dovážených zbraní (většinou z Ruska) systémy vyráběnými přímo doma.
Nejedná se tedy o zastavení vojenských výdajů ze strany Pekingu, ale spíše o úpravu kurzu v očekávání 7,2% nárůstu výdajů v roce 2024. A právě Čína je s 19 procenty hlavním dodavatelem vojenských dodávek africkým státům, čímž předstihla Rusko.
A konečně Japonsko a Filipíny v daném období zvyšují dovoz zbraní o 155, resp. 105 procent.
