Hledejte

František: Hlásání evangelia není promarněný čas, ale pomoc druhým ke štěstí

Papež při modlitbě Anděl Páně vychází z evangelia této neděle, které vypráví o prvním setkání Ježíše s učedníky, aby je vybídl k setkání s Bohem a k jeho představování druhým: "Křesťan, který není aktivní, zodpovědný a protagonista své víry, je křesťanem 'naoko'." Papež připomíná, že pouze z hlásání Ježíšovy spásy pramení štěstí, které osvobozuje a činí člověka lepším.
Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnešní evangelium vypráví o povolání prvních učedníků (srov. Mk 1,14-20). Povolání druhých, aby se připojili k jeho poslání, je jednou z prvních věcí, které Ježíš na začátku svého veřejného působení dělá: oslovuje několik mladých rybářů a vyzývá je, aby ho následovali a "stali se rybáři lidí" (v. 17). A to nám říká něco důležitého: Bůh nás rád zapojuje do svého díla spásy, chce, abychom s ním byli aktivní, chce, abychom byli zodpovědní a protagonisté. Křesťan, který není aktivní, který není zodpovědný v díle hlásání Krista a který není protagonistou své víry, není křesťanem, nebo, jak říkávala moje babička, je křesťanem "naoko".

Bůh by nás sám o sobě nepotřeboval, ale chce nás, přestože to znamená, že na sebe bere tolik našich omezení: všichni jsme omezení, ba hříšníci, a on to přijímá. Podívejme se například, kolik trpělivosti měl s učedníky: často nerozuměli jeho slovům (srov. Lk 9,51-56), někdy si nerozuměli mezi sebou (srov. Mk 10,41), dlouho nemohli přijmout podstatné aspekty jeho kázání, například službu (srov. Lk 22,27). Přesto si je Ježíš vybral a nadále jim věřil. To je důležité, Kristus si nás vyvolil, abychom byli křesťany. I my jsme hříšníci, děláme jeden hřích za druhým, ale Hospodin v nás nadále věří. To je úžasné.

Přinášet všem Boží spásu bylo totiž pro Ježíše největším štěstím, jeho posláním, smyslem jeho existence (srov. J 6,38) nebo, jak říká, jeho pokrmem (srov. J 4,34). A v každém slově a činu, jímž se k němu připojujeme, se v krásném dobrodružství rozdávání lásky násobí světlo a radost (srov. Iz 9,2): nejen kolem nás, ale i v nás. Hlásat evangelium tedy není promarněný čas: znamená to být šťastnější tím, že pomáháme druhým být šťastnými; znamená to osvobodit se tím, že pomáháme druhým být svobodnými; znamená to stát se lepšími tím, že pomáháme druhým být lepšími!

Ptejme se tedy sami sebe: zastavím se občas, abych si uvědomil radost, která ve mně a kolem mě rostla, když jsem přijal povolání poznat Ježíše a svědčit o něm? A když se modlím, děkuji Bohu za to, že mě povolal, abych dělal druhé šťastnými? A konečně: přeji si, aby někdo skrze mé svědectví a radost zakusil, jak krásné je milovat Ježíše?

Kéž nám Panna Maria pomůže zakusit radost evangelia.

21. ledna 2024, 12:32

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >