Papež o pokrytectví farizejů
PAPEŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Z evangelia dnešní liturgie slyšíme několik Ježíšových slov na adresu zákoníků a farizejů, tedy náboženských vůdců lidu. Na adresu těchto autorit Ježíš používá velmi tvrdá slova: "protože mluví, a nejednají" (Mt 23,3) a "všechny své skutky dělají proto, aby se jim lid obdivoval" (v. 5). To je to, co Ježíš říká: říkají a nekonají a všechno, co dělají, dělají, aby se ukázali.
Zastavme se tedy u těchto dvou aspektů: u vzdálenosti mezi slovy a skutky a u nadřazenosti zevnějšku nad vnitřkem.
Vzdálenost mezi slovy a skutky. Těmto učitelům Izraele, kteří tvrdí, že učí druhé Božímu slovu a že jsou respektováni jako autority chrámu, Ježíš vyvrací dvojí způsob jejich života: kážou jedno, ale pak žijí jinak. Tato Ježíšova slova připomínají slova proroků, zejména Izajáše: "Tento lid se ke mně přimyká jen ústy a ctí mě rty, zatímco jeho srdce je ode mne daleko" (Iz 29,13). To je nebezpečí, na které je třeba si dát pozor: dvojí smýšlení. Toto nebezpečí hrozí i nám: dvojí přístup, který ohrožuje pravost našeho svědectví a také naši důvěryhodnost jako osob a jako křesťanů.
Všichni kvůli své křehkosti zažíváme určitý rozpor mezi slovy a činy; ale něco jiného je mít rozdvojené srdce, "sedět na dvou židlích", aniž by nám to dělalo problémy. Zvláště když jsme povoláni - v životě, ve společnosti nebo v církvi - hrát zodpovědnou roli, pamatujme na toto: odmítněme dvojakost! Pro kněze, pastoračního pracovníka, politika, učitele nebo rodiče vždy platí toto pravidlo: to, co říkáš, co hlásáš druhým, se nejprve zavazuješ žít. Aby byl člověk důvěryhodným učitelem, musí být nejprve věrohodným svědkem.
Druhý aspekt přichází jako důsledek: přednost zevnějšku před vnitřkem. Zákoníci a farizejové, žijící ve dvojím životě, se totiž obávají, že musí skrývat svou nedůslednost, aby zachránili svou vnější pověst. Kdyby totiž lidé věděli, co mají skutečně v srdci, byli by zostuzeni a ztratili by veškerou důvěryhodnost. Proto konají skutky, aby vypadali spravedlivě, aby si, jak říkají, "zachovali tvář". Tento trik je velmi častý: líčí svou tvář, líčí svůj život, líčí srdce. Tito "nalíčení" lidé neumějí žít v pravdě. A mnohokrát i my prožíváme toto pokušení přetvářky.
Bratři a sestry, přijměme toto Ježíšovo varování a ptejme se také sami sebe: snažíme se praktikovat to, co hlásáme, nebo žijeme v dvojakosti? Říkáme jednu věc a děláme druhou? Staráme se pouze o to, abychom se navenek, nalíčení, ukázali jako bezúhonní, nebo se staráme o svůj vnitřní život v upřímnosti srdce?
Obraťme se k blahoslavené Panně: ona, která žila s poctivostí a pokorou srdce podle Boží vůle, ať nám pomůže stát se věrohodnými svědky evangelia.
