Papež označil hlad ve světě za skandál a zločin proti lidským právům
Výzva, skandál, zločin, nespravedlnost – těmito zcela jasnými slovy papež označuje hlad ve světě, absenci potravinové bezpečnosti a podvýživu v koronavirové éře. František vítá přípravné setkání a vyzdvihuje jeho důležitost, neboť „pandemie nás upozornila na systémovou nespravedlnost, která podrývá jednotu lidské rodiny a projevuje se chudobou i škodami, působenými naší Zemi tím, že nezodpovědně užíváme, či spíše zneužíváme statky, které do ní Bůh vložil“.
Žádá se radikální změna
Papež proto vybízí k radikální změně, k níž nelze dospět pouhým nasazením technologie, která by zvýšila produktivnost planety. Jediným výsledkem by totiž byla „sterilizace přírody a rozšíření pouští, jak vnějších, tak vnitřních – duchovních“. Nestačí vyrábět množství jídla, pokud mnozí lidé nadále zůstávají bez každodenního chleba, což je „skutečný skandál a zločin pošlapávající základní lidská práva“. Všichni se mají podílet na vymýcení takovéto nespravedlnosti konkrétními skutky, dobrým příkladem a odvážnou místní i mezinárodní politikou.
Potravinové systémy mají být udržitelné a respektovat životní prostředí
Papež předkládá některá specifická doporučení: změna potravinových systémů má v první řadě probíhat pozorně a správně, aby byly udržitelné z hlediska životního protředí a ctily místní kultury. Cílem je „zvýšit odolnost místního hospodářství a posílit ho, zlepšit výživu, snížit plýtvání potravinami a poskytovat zdravou stravu, přístupnou všem lidem“. Druhého cíle udržitelného rozvoje – vymýcení hladu – je třeba dosáhnout vnitřní změnou, nikoli pouhou produkcí potravin, varuje František. Vyžaduje to „novou mentalitu, celostní přístup a plánování takových potravinových systémů, které by chránily zemi a dbaly na důstojnost člověka“.
Ústřední postavení zemědělského sektoru
Světu je dnes nutné zajistit dostatečnou výživu, aniž bychom ohrozili jeho budoucnost. Zemědělské odvětví si proto podle papeže Františka zaslouží přednostní úlohu v rozhodovacích politických a hospodářských procesech, a zejména „drobní zemědělci a rolnické rodiny mají být privilegovanými činiteli, jejichž tradiční moudrost nelze zanedbávat“.
Rodina jako zásadní složka potravinových systémů
Jak naopak papež zdůrazňuje, „rodina je zásadní složkou potravinových systémů, protože se v ní učíme užívat plodů Země, aniž bychom s nimi špatně zacházeli, a osvojujeme si životní styl respektující osobní i společné dobro“. Je tedy třeba plně vyhovět potřebám venkovských žen, mladých lidí a zemědělců v nejchudších a nejodlehlejších oblastech za pomoci účinných politických opatření. František přiznává, že plánování solidárních potravinových systémů leckdy stojí v cestě mocné ekonomické zájmy, avšak zároveň naléhá na zachování plodného multilateralismu, zásadního pro spravedlnost, mír a jednotu lidstva.
Františkův sen: ať nikdo nezůstane pozadu
Všem přísluší odpovědně uskutečňovat sen, v kterém by svět hojně oplýval chlebem, vodou, léky a prací, určenými především těm nejchudším. Svatý stolec i katolická církev chtějí přispívat k takovému ušlechtilému cíli a nabízejí svou sílu i vůli, skutky i moudrá rozhodutí. Ať nikdo nezůstane pozadu a každý člověk může uspokojit své základní potřeby, abychom tak utvářeli pokojnou, blahobytnou a skutečně bratrskou společnost, uzavírá papež František dnešní poselství do Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
(jag)
