Vatican News
Ilustrační foto Ilustrační foto 

Papež označil hlad ve světě za skandál a zločin proti lidským právům

V římském sídle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dnes začalo přípravné setkání na zářijový newyorský celosvětový summit o potravinových systémech, které pořádá italská vláda. Dnes odpoledne na něm vystoupil arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy Svatého stolce, který účastníkům tlumočil poselství papeže Františka.

Výzva, skandál, zločin, nespravedlnost – těmito zcela jasnými slovy papež označuje hlad ve světě, absenci potravinové bezpečnosti a podvýživu v koronavirové éře. František vítá přípravné setkání a vyzdvihuje jeho důležitost, neboť „pandemie nás upozornila na systémovou nespravedlnost, která podrývá jednotu lidské rodiny a projevuje se chudobou i škodami, působenými naší Zemi tím, že nezodpovědně užíváme, či spíše zneužíváme statky, které do ní Bůh vložil“.

Žádá se radikální změna

Papež proto vybízí k radikální změně, k níž nelze dospět pouhým nasazením technologie, která by zvýšila produktivnost planety. Jediným výsledkem by totiž byla „sterilizace přírody a rozšíření pouští, jak vnějších, tak vnitřních – duchovních“. Nestačí vyrábět množství jídla, pokud mnozí lidé nadále zůstávají bez každodenního chleba, což je „skutečný skandál a zločin pošlapávající základní lidská práva“. Všichni se mají podílet na vymýcení takovéto nespravedlnosti konkrétními skutky, dobrým příkladem a odvážnou místní i mezinárodní politikou.

Potravinové systémy mají být udržitelné a respektovat životní prostředí

Papež předkládá některá specifická doporučení: změna potravinových systémů má v první řadě probíhat pozorně a správně, aby byly udržitelné z hlediska životního protředí a ctily místní kultury. Cílem je „zvýšit odolnost místního hospodářství a posílit ho, zlepšit výživu, snížit plýtvání potravinami a poskytovat zdravou stravu, přístupnou všem lidem“. Druhého cíle udržitelného rozvoje – vymýcení hladu – je třeba dosáhnout vnitřní změnou, nikoli pouhou produkcí potravin, varuje František. Vyžaduje to „novou mentalitu, celostní přístup a plánování takových potravinových systémů, které by chránily zemi a dbaly na důstojnost člověka“.

Ústřední postavení zemědělského sektoru

Světu je dnes nutné zajistit dostatečnou výživu, aniž bychom ohrozili jeho budoucnost. Zemědělské odvětví si proto podle papeže Františka zaslouží přednostní úlohu v rozhodovacích politických a hospodářských procesech, a zejména „drobní zemědělci a rolnické rodiny mají být privilegovanými činiteli, jejichž tradiční moudrost nelze zanedbávat“.

Rodina jako zásadní složka potravinových systémů

Jak naopak papež zdůrazňuje, „rodina je zásadní složkou potravinových systémů, protože se v ní učíme užívat plodů Země, aniž bychom s nimi špatně zacházeli, a osvojujeme si životní styl respektující osobní i společné dobro“. Je tedy třeba plně vyhovět potřebám venkovských žen, mladých lidí a zemědělců v nejchudších a nejodlehlejších oblastech za pomoci účinných politických opatření. František přiznává, že plánování solidárních potravinových systémů leckdy stojí v cestě mocné ekonomické zájmy, avšak zároveň naléhá na zachování plodného multilateralismu, zásadního pro spravedlnost, mír a jednotu lidstva.

Františkův sen: ať nikdo nezůstane pozadu

Všem přísluší odpovědně uskutečňovat sen, v kterém by svět hojně oplýval chlebem, vodou, léky a prací, určenými především těm nejchudším. Svatý stolec i katolická církev chtějí přispívat k takovému ušlechtilému cíli a nabízejí svou sílu i vůli, skutky i moudrá rozhodutí. Ať nikdo nezůstane pozadu a každý člověk může uspokojit své základní potřeby, abychom tak utvářeli pokojnou, blahobytnou a skutečně bratrskou společnost, uzavírá papež František dnešní poselství do Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

(jag)

26. července 2021, 15:08