Hledejte

Vatican News
Papež František při návštěvě Estonska (mše v Tallinnu, 25.9.2018) Papež František při návštěvě Estonska (mše v Tallinnu, 25.9.2018)  (ANSA)

Estonská církev po čtyřiceti letech oslaví kněžské svěcení

Kaple Panny Marie v estonské vesničce Viru-Nigula, vzdálené jen několik kilometrů od ruských hranic, byla ve středověkém Estonsku hlavním cílem mariánských poutí. Za reformace byla zničena, avšak je známo, že ještě dalších sto let sem proudili poutníci, byť se z nich matrikově stali luteráni a navzdory oficiálnímu zákazu “katolické pověrčivosti”. Dnes se k troskám mariánské kaple každoročně vydává estonské katolické společenství, vedené apoštolským administrátorem Philipem Jourdanem.

Letošní procesí, které se ubírá po zhruba dvoukilometrové trase z vesnice Viru-Nigula, bylo věnováno obětem a nemocným nynější pandemie. “Modleme se, aby koronavirus zmizel z tohoto světa”, vyzval biskup Jourdan v homilii přítomné poutníky. Jak apoštolský administrátor vysvětlil agentuře Acistampa, obnova mariánské pouti se datuje jubilejním rokem 2000. Od té doby se procesí každoročně účastní 150 až 200 věřících, vzhledem k nevelkým rozměrům katolické církve v Estonsku a rovněž relativní odhlehlosti mariánské svatyně. Letošní účast byla ještě nižší kvůli koronavirovým opatřením, nicméně na mši svatou v luteránském kostele poblíž někdejší mariánské svatyně se dostavilo sto poutníků, tedy nejvyšší povolený počet.

Katolická církev v Estonsku prožívá důležitý rok, neboť na první zářijovou neděli připadne první kněžské svěcení po mnohaleté odmlce. Přijme je jáhen Edgars Versackis, který pochází z Litvy, avšak bude vysvěcen na estonské půdě. “Duchovních povolání přibývá jen poskrovnu, ale to je logické, protože v Estonsku v minulých čtyřiceti letech nežili téměř žádní katolíci”, podotýká biskup Jourdan a žádá o “modlitbu za novokněze, který přichází v čase celosvětové krize, a proto by se měl stát mužem modlitby, předávajícím božskou i lidskou naději a lásku dalším lidem”.

Estonská církev nicméně současné období prožívá v poměrné normalitě, poznamenává dále její apoštolský administrátor: “Výchozím bodem se stala naše nepatrnost a slabost. Je nás málo, navykli jsme si na překonávání velkých vzdáleností, abychom se mohli účastnit mše svaté a přijímat svátosti. Přivádělo mne k pohnutí, že lidé během dvouměsíční karantény přicházeli z veliké dálky, aby se modlili v otevřených kostelech a přijímali svátost smíření a eucharistii, přestože se nemohly konat veřejné bohoslužby”.

Biskup Jourdan zdůrazňuje, že “v Estonsku se díky Bohu počet nakažených koronavirem a úmrtí v jeho důsledku pohybuje na nízké úrovni. V lidech se projevila solidarita a povinné setrvání v domovech přineslo leckdy blahodárné účinky. Víra se totiž předává v rodině, a tak jsme mohli zaznamenat, že někteří dospívající a mladí lidé, kteří se v minulosti od katolické víry oddálili, se nyní obracejí k církvi se zvídavostí a touhou po opětovném odkrytí víry. Pán dokáže z každé situace vytěžit něco dobrého, jak jsme si povšimli v minulých měsících”, uzavírá francouzský biskup, který již patnáctým rokem spravuje jako apoštolský administrátor estonskou katolickou církev.

(jag)

27. srpna 2020, 12:33