Estonská církev po čtyřiceti letech oslaví kněžské svěcení
Letošní procesí, které se ubírá po zhruba dvoukilometrové trase z vesnice Viru-Nigula, bylo věnováno obětem a nemocným nynější pandemie. “Modleme se, aby koronavirus zmizel z tohoto světa”, vyzval biskup Jourdan v homilii přítomné poutníky. Jak apoštolský administrátor vysvětlil agentuře Acistampa, obnova mariánské pouti se datuje jubilejním rokem 2000. Od té doby se procesí každoročně účastní 150 až 200 věřících, vzhledem k nevelkým rozměrům katolické církve v Estonsku a rovněž relativní odhlehlosti mariánské svatyně. Letošní účast byla ještě nižší kvůli koronavirovým opatřením, nicméně na mši svatou v luteránském kostele poblíž někdejší mariánské svatyně se dostavilo sto poutníků, tedy nejvyšší povolený počet.
Katolická církev v Estonsku prožívá důležitý rok, neboť na první zářijovou neděli připadne první kněžské svěcení po mnohaleté odmlce. Přijme je jáhen Edgars Versackis, který pochází z Litvy, avšak bude vysvěcen na estonské půdě. “Duchovních povolání přibývá jen poskrovnu, ale to je logické, protože v Estonsku v minulých čtyřiceti letech nežili téměř žádní katolíci”, podotýká biskup Jourdan a žádá o “modlitbu za novokněze, který přichází v čase celosvětové krize, a proto by se měl stát mužem modlitby, předávajícím božskou i lidskou naději a lásku dalším lidem”.
Estonská církev nicméně současné období prožívá v poměrné normalitě, poznamenává dále její apoštolský administrátor: “Výchozím bodem se stala naše nepatrnost a slabost. Je nás málo, navykli jsme si na překonávání velkých vzdáleností, abychom se mohli účastnit mše svaté a přijímat svátosti. Přivádělo mne k pohnutí, že lidé během dvouměsíční karantény přicházeli z veliké dálky, aby se modlili v otevřených kostelech a přijímali svátost smíření a eucharistii, přestože se nemohly konat veřejné bohoslužby”.
Biskup Jourdan zdůrazňuje, že “v Estonsku se díky Bohu počet nakažených koronavirem a úmrtí v jeho důsledku pohybuje na nízké úrovni. V lidech se projevila solidarita a povinné setrvání v domovech přineslo leckdy blahodárné účinky. Víra se totiž předává v rodině, a tak jsme mohli zaznamenat, že někteří dospívající a mladí lidé, kteří se v minulosti od katolické víry oddálili, se nyní obracejí k církvi se zvídavostí a touhou po opětovném odkrytí víry. Pán dokáže z každé situace vytěžit něco dobrého, jak jsme si povšimli v minulých měsících”, uzavírá francouzský biskup, který již patnáctým rokem spravuje jako apoštolský administrátor estonskou katolickou církev.
(jag)
