Umělá inteligence jako nástroj, který nenahrazuje bohatství člověka
Andrea Tornielli
Zavádějící je především název. Název takzvané „umělé inteligence“ je jedním z těch případů, kdy při běžném vnímání fenoménu záleželo a stále záleží na názvu. Nóta „Antiqua et nova“ Dikasteria pro nauku víry a pro kulturu připomíná především to, že umělá inteligence je nástroj: plní úkoly, ale nemyslí. Není schopna myslet. Je proto zavádějící přisuzovat jí lidské vlastnosti, protože je to „stroj“, který zůstává omezen na logicko-matematickou sféru. To znamená, že nemá sémantické chápání skutečnosti ani skutečně intuitivní a tvůrčí schopnost. Není schopen reprodukovat morální rozlišování ani nezaujatou otevřenost vůči tomu, co je pravdivé, dobré a krásné, přesahující jakoukoli konkrétní užitečnost. Stručně řečeno, chybí mu vše, co je skutečně a hluboce lidské.
Lidská inteligence je totiž individuální a zároveň sociální, racionální a afektivní. Žije prostřednictvím nepřetržitých vztahů zprostředkovaných nenahraditelnou tělesností člověka. Umělá inteligence by proto měla být používána pouze jako doplňkový nástroj lidské inteligence a neměla by si činit nárok na to, že nějakým způsobem nahradí její zvláštní bohatství.
Navzdory pokroku ve výzkumu a možnostem jejího využití zůstává umělá inteligence i nadále „strojem“, který nemá žádnou morální odpovědnost, ta naopak spočívá na těch, kdo ji navrhují a používají. Z tohoto důvodu, zdůrazňuje se v novém dokumentu, je důležité, aby ti, kdo na základě umělé inteligence rozhodují, nesli odpovědnost za svá rozhodnutí, a aby bylo možné zodpovídat za použití tohoto nástroje v každé fázi rozhodovacího procesu. Cíle i prostředky používané v aplikacích umělé inteligence musí být hodnoceny tak, aby bylo zajištěno, že respektují a podporují lidskou důstojnost a obecné blaho: toto hodnocení představuje základní etické kritérium pro rozlišení legitimity či neopodstatněnosti používání umělé inteligence.
Další kritérium pro morální hodnocení umělé inteligence se podle Nóty týká její schopnosti realizovat pozitivní vztahy člověka s jeho okolím a přírodním prostředím, podporovat konstruktivní propojení jednotlivců a společenství a posilovat sdílenou odpovědnost vůči společnému dobru. K dosažení těchto cílů je třeba jít nad rámec pouhého hromadění dat a znalostí a usilovat o dosažení pravé „moudrosti srdce“, jak navrhuje papež František, aby využívání umělé inteligence pomáhalo lidem stát se skutečně lepšími.
V tomto smyslu Nóta varuje před jakoukoli podřízeností technologiím a vyzývá k tomu, aby nebyly využívány k postupnému nahrazování lidské práce, což by vedlo k novým formám marginalizace a sociální nerovnosti, ale spíše jako nástroj ke zlepšení péče a obohacení služeb a kvality lidských vztahů. A také jako pomůcku pro pochopení složitých skutečností a průvodce při hledání pravdy. Proto čelit falzifikacím podněcovaným umělou inteligencí není jen práce pro odborníky v této oblasti, ale vyžaduje úsilí všech.
Musíme také zabránit tomu, aby umělá inteligence byla využívána jako forma vykořisťování nebo omezování svobody lidí, aby přinášela prospěch několika málo lidem na úkor mnoha, nebo jako forma sociální kontroly, která redukuje lidi na soubor dat. A je nepřijatelné, aby v oblasti válečných operací byla stroji svěřena volba zabíjet lidské životy: bohužel jsme viděli, nakolik a jakou devastaci mají na svědomí zbraně poháněné umělou inteligencí, jak se tragicky ukázalo v mnoha současných konfliktech.
