Kardinál Parolin: Začít znovu od dodržování pravidel humanitárního práva
Salvatore Cernuzio – Vatican News
Gutta cavat lapidem, kapka hloubí kámen. Kardinál státní sekretář Pietro Parolin užil tohoto latinského rčení, aby vyjádřil naději, že papežovy neustálé výzvy k příměří v Gaze stejně jako na Ukrajině, scénářích dnešního krveprolití, budou vyslyšeny. V pátek 12. ledna se kardinál Parolin na okraj konference v římské Accademia dei Lincei na téma „Svatý stolec a scénáře míru“ podělil o své obavy a naděje ohledně válečných konfliktů rozdělujících svět.
Ctít mezinárodní humanitární právo
Především zaměřil svůj pohled na Svatou zemi a na tamní konflikt, který se zřetelně rozšiřuje, a ujistil, že Svatý stolec pokračuje ve své deklarované diplomatické činnosti, a to poměrně diskrétním způsobem, aby dosáhl cílů. Těch samých, které, jak říká Parolin, jmenoval americký ministr zahraničí Antony Blinken při své cestě na Blízký východ: propuštění rukojmích, příměří, humanitární pomoc a trvalé a definitivní řešení palestinského problému.
V odpovědi na otázku týkající se obvinění Izraele z genocidy u Mezinárodního soudu v Haagu kardinál Parolin zopakoval to, co podle jeho slov bylo vždy postojem Svatého stolce: „Uznáváme právo Izraele na legitimní obranu, ale podle kritéria proporcionality, což znamená brát v úvahu civilisty... Je to válka“, zdůraznil kardinál, „která již nerespektuje základní pravidla humanitárního práva, civilisté se stávají terčem. Musíme mít schopnost znovu objevit mezinárodní humanitární právo“.
Zbytečné krveprolití na Ukrajině
Nechybělo ani zamyšlení nad Ukrajinou: Jak vysvětluje Parolin, „vždy jsme prohlašovali svou ochotu a nenacházeli jsme disponibilitu na druhé straně. V současné době neprobíhá žádná aktivita přímo zaměřená na ukončení války, ale rádi bychom vytvořili podmínky vzájemného porozumění, abychom dospěli k jednání“. Smutek nad opakovanými útoky ruské armády je silný: „Krveprolití pokračuje... Zbytečný masakr“.
Reakce na Fiducia Supplicans
Kardinál Parolin dále odpověděl na otázky týkající se doktrinálního dokumentu Fiducia Supplicans, který vyvolal v církvi velké vření: „To je vždy prospěšné“, podotýká, „důležité je, abychom postupovali v souladu s 'pokrokem v kontinuitě'. V církvi vždy docházelo ke změnám: dnešní církev není církví před dvěma tisíci lety. Církev je otevřená znamením doby, ale musí být také věrná evangeliu, tradici, svému dědictví. Pokud tedy tento kvas slouží k cestě za evangeliem, aby poskytoval odpovědi, je vítán“. Na druhou stranu k postoji afrických biskupů, kteří potvrzují plné společenství s papežem, ale říkají, že nejsou ochotni žehnat homosexuálním párům, prohlašuje: „Dotkli se velmi choulostivého a citlivého bodu, který bude potřebovat důkladné hloubkové studium“.
Nakonec kard. Parolin vyjádřil obavy z kauzy ohledně bývalé továrny Ilva v italském Tarantu, kde je osud dělníků opět na vážkách: „Jsme opět ve chvíli velké krize, upřímně doufáme, že se nám ve spolupráci všech podaří vyřešit problém, který trvá již příliš dlouho“.
