Státní sekretář zahájil zasedání Nadace Centesimus Annus Pro Pontifice
Alessandro De Carolis - Vatican News
Ve světě a v době zmítané vážnými zraněními je pokušení uchýlit se "do sféry soukromí" tím, že se ke krizím obrátíme zády, silné. Je to riziko, kterému se může vystavit i politika, jež je vedena snahou soustředit se na ohraničené soukromé zájmy, a nikoli na úsilí spojené s vizí širokého společného dobra, které zahrnuje i záruky pro ty, kteří se nikdy nedostanou do rozhodování, pro marginalizované všeho druhu. Přesto existují dva faktory, které mohou směřovat k větší soudržnosti a integraci a na nichž papež velmi trvá: "sociální přátelství" a "kultura setkávání".
Obecné výzvy k míru nestačí
Na tyto dvě Františkovi drahé hodnoty zaměřil kardinál Pietro Parolin svůj projev při zahájení dvoudenního setkání pořádaného nadací Centesimus annus pro pontifice u příležitosti 30. výročí jejího založení. Státní sekretář promluvil v Klementinském sále před audiencí účastníků u papeže Františka a zaměřil se na pojem "společenství" v názvu setkání "Paměť pro budování budoucnosti: Myslet a jednat v termínech společenství". "V současné době je již všem jasné," poznamenal, "že problémy, hledání řešení a očekávání mnoha našich bratří a sester mají globální rozměr a vyžadují stejně globální reakce". A tak, pokračuje, "ke společné práci pro dobro společenství nestačí jen obecné apely na mír, hospodářský růst nebo dobro životního prostředí".
Dvě hodnoty
Pojem "společné dobro" je třeba chápat a možná i zahrnout, naznačuje kardinál Parolin, aby se zabránilo "politikám nebo činnostem, které podporují "partikulární" řešení, protože ty mohou způsobit vyloučení nebo se mohou ukázat jako ztracené příležitosti pro všechny". A právě zde nabízí sociální přátelství a kultura setkávání, tvrdí státní sekretář, užitečný úhel pohledu pro dosažení konkrétního společného dobra, protože obojí je charakteristickým znakem "otevřené a na budoucnost orientované společnosti". Společenské přátelství proto, jak vysvětluje, že je ze své podstaty inkluzivní a pomáhá plánovat aktivity, "které se neomezují na vlastní komunitu nebo zemi". Kultura setkávání, protože zdaleka nepodněcuje "sporadické projevy dobročinnosti", které vyvolávají klamnou představu, že odstraňují diskriminaci, ale naopak je "způsobem života", který umí skutečně respektovat důstojnost a svobodu všech.
Naplnění pro všechny
Jestliže v Centesimus annus Jana Pavla II. zveřejněném v roce 1991 magisterium přikládalo v tehdejším dějinném okamžiku "velký význam hodnotám, jako je demokracie a svoboda", dnes - poznamenává kardinál Parolin - nachází současný scénář odezvu v úvaze rozvinuté Františkem v encyklice Fratelli tutti, v níž tvrdí, že slova jako demokracie, svoboda, spravedlnost nebo jednota "byla ohnuta a zformována tak, aby sloužila jako nástroje nadvlády, jako prázdné nálepky", užitečné pro jakékoli jednání. Oslabení "komplexu hodnot", jimiž se dnes musí poměřovat političtí nebo ekonomičtí činitelé, vyžaduje, dodává státní sekretář, "pečlivé rozlišování, aby byly chráněny obecné zájmy". V podstatě, uzavírá kardinál Parolin, jde o "odpovědnost", která směřuje rozhodnutí i zdroje k "plné realizaci všech lidských bytostí, jejich růstu a aspirací na základě jejich důstojnosti a identity".
