Jan Krbec: Když se modlíte, říkejte

„Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.“ Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte.” – píše Lukáš v jedenácté kapitole. Lk 11, 1–4

Ježíš u Matouše v Horském kázání v části, kdy Ježíš vysvětluje, jak se mají učedníci modlit, jen krátce řekne: „Vy se modlete takto:“ Mt 6, 9–13

Copak se učedníci nemodlili? Jistě za sebou měli celou židovskou modlitební tradici. A přesto, cítí, vnímají, že Ježíš se modlí jinak a že při modlitbě vypadá jinak, odchází z ní jinak, než zákoníci a farizeové.

Když se modlíte, říkejte: myslím, že jsme toto Ježíšovo slovo z Lukáše vzali skutečno doslova, a doslova říkáme, opakujeme a někdy jen papouškujeme daná slova, aniž bychom pronikli do jejich hloubky – tedy slovo papouškovat je zcela na místě – jen opakujeme, aniž bychom nad tím přemýšleli.

Ono „říkejte“ jsme za celou historii církve zvládli myslím velice dobře… a říkat to umíme nad pomyšlení skvěle.

Zastavil bych se ale u Ježíšovy věty, která uvozuje Otčenáš, jak ji má zachycenou Matouš. „Vy se modlete takto.“ Připadá mi, že to je něco úplně jiného… není to: stále dokola opakujte ta samá slova…

To byla i židovská tradice a podle mě by apoštolové neprosili Ježíše, aby je naučil modlit se, pokud by se modlil stejně, jako ostatní židé. Ne, na jeho modlitbě muselo být něco zvlášť přitažlivého, poutavého, ohromujícího, že apoštolové chtěli, aby je Ježíš naučil modlit.

Myslím si, že v Ježíšově modlitbě vůbec nešlo o nějaké odříkávání, ba právě naopak. Jeho modlitba byla živá, vroucí, ve spojení s Otcem, osvěžující, proměňující, přitažlivá – jak už jsem zmínil.

Připadá mi, že slova Otčenáše po Ježíšově – „Vy se modlete takto“ – je návod „jak“ než slova „co“. Návod jak, jakým způsobem se modlit než slova, která bychom měli donekonečna papouškovat.

Nikomu, prosím vás, nezakazuji se Otčenáš modlit, jak leží a běží, i já to tak několikrát za den dělám. Jen chci pobídnout k zamyšlení, co to vlastně říkáme, a nabídnout, co by tato modlitba mohla obsahovat.

Zkusme se tedy na Otčenáš podívat jako na návod, a ne jako na text k odříkávání.

Otče náš

- tak tedy, hoši, Bůh Izraele není někdo vzdálený, nepřístupný, ale je vám tak blízko, jak vám může být blízko váš pozemský otec.

- Bůh je Otcem všech, nikoho nevylučuje a mezi nikým nedělá rozdíly. Každého přijímá ve své milující náruči.

- přistupujte k němu s takovou důvěrou a otevřeností, jako malé dítě říká svému otci tatínku, tati…

jenž jsi v nebesích

            - dnes bychom spíše řekli, jenž jsi mezi námi, jistá vzdálenost (nebesa) umožňovala vnímání Boha jako mocného a skutečně přítomného ve všech koutech světa.  Umístění Boha na nebesa jej odlišuje od všech místních božstev symbolizovaných modlami – proto, jenž jsi v nebesích.

            Když bychom si to opět převedli:

            - tedy, hoši, Bůh je vám tak blízko, jak jen to je možné, je mocný a silný a tuto sílu je schopen projevit ve vašich životech a v životech všech lidí – buďte toho svědky.

            - je to moc pro vaše dobro a ne moc, která by vás chtěla zničit nebo vám uškodit.

Ať je posvěceno tvé jméno

            - Postarejte se, hoši, o to, aby Otec byl chválen, ctěn a oslavován.

            - Na vás záleží, jak bude Otec mezi lidmi přijímán, a na vás záleží, jak bude jeho jméno mezi lidmi v úctě.

            - Otcovo jménu už je svaté, ale je třeba, aby bylo svaté u vás a ve vaší mysli a ve vašem srdci.

Přijď království tvé

            - Hoši, proste, aby se Boží vláda rozhostila kolem vás a na prvním místě ve vás.

            - Nemůžete prosit o Boží věci pro druhé, pokud vy sami nebudete plni Boha, pokud jemu nepředáte vládu nad svým životem.

            - Nebojte se mu zcela a naplno odevzdat, nechte jej vládnout ve svém životě, aby pak mohl vládnout v životě těch, se kterými se potkáte, když uvidí jeho vládu ve vás.

Buď vůle Tvá

            - To, hoši, není zbavování se zodpovědnosti za svůj život, ale touha po tom, aby se Boží moc a síla projevovala ve vašem životě.

            - Někdy to znamená zřeknout se toho, co chcete, někdy to pro vás bude náročné tápání a hledání, ale vždy je to touha podřizovat svůj život tomu, o kom jsem přesvědčen, že pro mě chce vždy to nejlepší.

Chléb náš každodenní

- Nebojte se, hoši, v modlitbě svěřovat Otci i ty nejobyčejnější věci. S ničím se nebojte přicházet a za to prosit, i kdyby se vám to zdálo nejnepatrnější.

- Můj Otec vám chce dát vše dobré, nebojte se, i ve věcech denního života, svěřovat se jeho starostlivé péči o vás.

- Proste jej, za cokoli chcete a důvěřujte, že On se o vás postará.

A odpusť nám naše viny

            - Hoši, Bůh je Bohem lásky, milosrdenství a odpuštění a ve své milosrdné lásce shlíží ke každému, kdo jej takto prosí.

            - Má to ale jednu podmínku. Odpuštění vašich hříchů se vám může dostat jen v takové míře, ve které vy sami odpouštíte druhým.

            - Pokud bude vaše srdce tvrdé k vašim bratřím a sestrám, bude také tvrdé a nepřístupné vůči Otci, jeho lásce, jeho milosrdenství, jeho odpuštění.

Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého

            - Nebojte se, hoši, i když se zlo bude vždy snažit, aby mělo navrch. Já jsem zlo přemohl. Proste za ochranu, pomoc, vedení a posilu.

            - Otec nechce vaši zkázu, ale záchranu. Je připraven vám kdykoli pomoci, když o to budete stát.

            - Zlo a hřích na vás budou doléhat, budou vás chtít zničit, ale v mém jménu a v mé síle vám nebudou moci uškodit.

            - Svěřte se s každým pokusem zla vás zdolat, pokořit, pošlapat a zničit – vždy budeme stát na vaší straně.

Neboť tvé je království i moc i sláva navěky

            - Hoši, člověk má tendenci malomyslnět, podléhat strachu a obavám. Připomínejte si často, Bůh Otec je silný Bůh. Bůh, který je tu s vámi, Bůh, který je tu pro vás. Bůh, kterému na vás záleží.

P. Jan Krbec je farářem v Rokytnici nad Rokytnou a moderuje podcast „Na okraji“.