Dobrý Samaritán inspirací pro ty, kteří "obývají" sociální média
Vatican News
"Na cestě k plné přítomnosti" je název dokumentu Dikasteria pro komunikaci, který byl zveřejněn v pondělí 29. května. Jeho cílem je podpořit společnou reflexi o zapojení křesťanů do sociálních médií, která se stále více stávají součástí života lidí. Inspirován podobenstvím o milosrdném Samaritánovi chce iniciovat společnou reflexi, která by podpořila kulturu "láskyplného bližního" i v digitální sféře.
V kontextu sociálních médií, kde jsou lidé často zároveň spotřebiteli i zbožím, se tato pastorační úvaha snaží najít odpověď založenou na víře. Tato odpověď začíná rozlišováním podnětů, které přijímáme, a vědomým nasloucháním. Pozornost spolu s pocitem sounáležitosti, vzájemnosti a solidarity jsou pilíři pro budování smyslu pro jednotu, který by měl v konečném důsledku posílit místní společenství a umožnit jim stát se hnací silou změny. Tím, že se staneme "tkalci společenství" prostřednictvím tvořivosti lásky, si můžeme představit nové modely postavené na důvěře, transparentnosti a inkluzi, učit se být přítomni v Božím stylu a nést znamení svědectví.
ZDE NAJDETE PŘÍSLUŠNÉ WEBOVÉ STRÁNKY
Pozor na nástrahy na "digitálních cestách"
Digitální revoluce jistě vytvořila příležitosti, ale přináší i více než několik výzev. Dokument uvádí několik nástrah, kterým je třeba se při cestování po "digitálních cestách" vyhnout. Od redukce jednotlivých uživatelů na spotřebitele a zboží až po vytváření "individualistických prostorů", které se zaměřují na podobně smýšlející lidi nebo podporují extrémní chování, je cesta online prostředím cestou, na níž jsou mnozí marginalizováni a zraněni. Pro křesťany z toho vyplývá otázka: Jak můžeme z digitálního ekosystému vytvářet místo sdílení, spolupráce a sounáležitosti založené na vzájemné důvěře?
Od uvědomění ke skutečnému setkání
Stát se "bližním" v prostředí sociálních médií začíná dispozicí naslouchat s vědomím, že ti, které potkáváme online, jsou skuteční lidé. I v prostředí, které se vyznačuje "informačním přetížením", nám tento postoj záměrného naslouchání a otevřenosti srdce umožňuje přejít od pouhého vnímání druhého k autentickému setkání. Můžeme začít poznávat svého digitálního bližního a uvědomit si, že jeho utrpení se týká i nás. Naším cílem je budovat nejen "spojení", ale setkání, která se stanou skutečnými vztahy a posílí místní společenství.
PŘEČTĚTE SI CELÝ TEXT DOKUMENTU
Od setkání ke společenství
Na své cestě po "digitálních cestách" se můžeme s druhými setkávat buď v duchu lhostejného přihlížení, nebo v duchu podpory a přátelství. V druhém případě můžeme - my, kteří jsme někdy dobrým samaritánem a jindy zraněným - začít pomáhat léčit rány, které toxické digitální prostředí způsobuje. Potřebujeme přebudovat digitální prostor tak, aby se stal lidštějším a zdravějším prostředím. Zároveň můžeme přispět k tomu, aby tato prostředí byla schopnější podporovat skutečná společenství založená na ztělesněném setkání, které je nezbytné pro ty, kdo věří ve Slovo, jež se stalo tělem.
Osobitý styl
Křesťané vnášejí do sociálních médií osobitý "styl", styl sdílení, který má svůj původ v Kristu, který nás miloval a vydal se za nás svými slovy, svými činy, svou duší a svým tělem. Učil nás, že pravda se zjevuje ve společenství a že komunikace také pramení ze společenství, tedy z lásky. Přítomnost křesťanů v digitálních médiích by měla odrážet tento styl, sdělovat pravdivé informace tvůrčím způsobem, způsobem, který pramení z přátelství a buduje společenství. Tento styl má využívat příběhy; má působit na internetu zodpovědným způsobem, protože křesťané se stanou "tkalci společenství"; má být reflexivní, nikoli reaktivní; má aktivně podporovat aktivity a projekty, které podporují lidskou důstojnost; a má být synodální, pomáhat nám otevírat srdce a přijímat naše bratry a sestry.
Svědectví v digitálním světě
Tato přítomnost křesťanů na sociálních sítích bude také ve znamení svědectví. Křesťané tam nejsou proto, aby prodávali nějaký produkt nebo proselytovali, ale aby vydávali svědectví. Jsou tam proto, aby svými slovy a životem potvrzovali to, co učinil někdo jiný - Bůh - a vytvářeli tak společenství, které nás sjednocuje v Kristu. Ať už se křesťané někdy ocitají v roli raněného, jindy v roli Samaritána, nebo v obou, jejich příležitostná setkání na sociálních sítích se stávají setkáním s bližním, jehož život se jich týká, a tedy s Pánem. Komunikace tak nabízí pohled na společenství, které je zakořeněno ve Svaté Trojici a je naší skutečnou "zaslíbenou zemí".
