Petr Mucha: Důvěrou proti strachu
Milí posluchači,
s blížícím se vrcholem církevního roku přibývají liturgická čtení s eschatologickým podtextem. Eschatos, řecky poslední, odkazuje na finální dějství světa. Nauka o posledních věcech má své pevné místo v křesťanské teologii. Připomíná nám, že naše životy jsou součástí širšího děje, dějin světa, které nejsou cyklické, nebo nahodilé. Probíhají lineárně od jasného počátku ke konečnému vyvrcholení a mají svůj hluboký význam. Význam vyplývající z toho, že Bůh je Emmanuel, Bůh s námi. Provází nás dějinami, a dokonce do nich vstupuje v příběhu Ježíše z Nazareta, stává se jejich součástí a dává jim tak hluboký smysl a obsah. Mnohé z biblických úryvků tohoto liturgického období jsou plné popisu dramatických událostí, provázejících završení dějin a druhý příchod Kristův. A přestože jejich popis nezní mnohdy nikterak pozitivně, jejich cílem není nás vystrašit a uvést do zmatku. Jejich poselství je jasné – povzbuzují nás k vytrvalosti a důvěře, k důvěře v Boží přítomnost a blízkost, k vědomí, že nás dějinami provází a nic se neděje bez jeho vědomí.
Nejinak tomu je v liturgickém čtení této neděle, z 21. kapitoly Lukášova evangelia. Slyšíme zde o Ježíšově předpovědi budoucích událostí, o zboření jeruzalémského chrámu, pronásledování učedníků, válkách, přírodních katastrofách a strádáních. Z tohoto textu je patrné, že cílem Ježíšových slov není popis toho, jak budou dějiny probíhat, případně kdy a jakým způsobem nastane eschatologický konec, jak se některé skupiny v dějinách křesťanství domnívaly a domnívají. Jeho cílem je povzbudit posluchače a nás všechny, ke kterým jeho hlas doléhá skrze text evangelia, ke správnému vnitřnímu postoji. Nemáme tedy srovnávat reálné události s biblickými popisy a zkoušet předpovědět, kdy a jak přijde konec dějin a co jej bude provázet. Máme se soustředit na to, k čemu nás v této souvislosti Kristus vybízí a povzbuzuje, k postoji důvěry a vytrvalosti. Přílišné zaměření na tísnivé události, o kterých Ježíš hovoří, by v nás spíše probouzelo strach a obavy. Pohled na Krista však posiluje a upevňuje. Tou dobrou zprávou je, že se o něj můžeme opřít důvěrou, která strach překonává. Vždyť „ani vlas z hlavy se nám neztratí“ bez jeho vědomí, jak sám říká v tomto úryvku.
Obecně je z evangelií patrné, že Ježíš se příliš nevyjadřoval k politickým či historickým událostem. A to až do té míry, že to mátlo ty, kteří do něj promítali svá očekávání mesiáše v politickém a společenském smyslu. Očekávání politické svobody a vysvobození Izraele z područí římské nadvlády. Ježíšovo poselství se nevěnuje vnější povaze společenského dění a historických událostí. Jeho cílem je poukazovat na dění v lidských srdcích, na správné vnitřní postoje člověka. A jestliže v uvedeném textu několik, byť velmi obecných, dějinných a dramatických událostí zmiňuje, není tomu proto, aby nás vyděsil a naplnil strachem. Právě naopak. Povzbuzuje nás slovy „neděste se“ a učí nás hledět za tyto události, povzbuzuje nás k postoji důvěry a vytrvalosti. A v pokračování této pasáže z Lukášova evangelia nás pak dokonce vyzývá „vzpřimte se a zdvihněte hlavy“. Ježíšovo poselství je tedy poselstvím proti strachu.
I tísnivé události poslední doby mají moc narušit naši vnitřní stabilitu. Ježíšovo upozornění, že „povstane národ proti národu“ se znovu naplňuje ve zlovolné agresi Putinova režimu proti Ukrajině. Páchané zlo vyvolává soucit, hněv, ale i obavy z další eskalace. V mnohých z nás vyvolává reminiscence na napadení naší země v srpnu 1968 včetně obav i o naši vlastní bezpečnost. V kombinaci s energetickou krizí a ekonomickými dopady, které tato válka má na nás všechny, se otevírá prostor pro pocity nejistoty a úzkosti. Není divu, že toto vše vyvolává v nás i v mnoha našich spoluobčanech strach a oprávněné obavy z budoucnosti.
Strach má moc nás svázat, omezit náš úsudek a rozhodování, učinit nás nesvobodnými a manipulovatelnými. Ne náhodou se teď v naší společnosti vyrojilo tolik obchodníků se strachem. Využívají různých dezinformací, lží a konspirací, šířených pomocí řetězových emailů, sociálních sítí i shromáždění na náměstích k tomu, aby druhými manipulovali skrze všudypřítomný strach a obavy. Vyvolávají nedůvěru a nenávist, snaží se rozdělovat a opanovat, s cílem vlastních mocenských či finančních zájmů. Ve výše uvedeném evangelijním textu slyšíme Ježíšovo upozornění, že v dobách nejistot a strachu se objeví takoví falešní vůdcové. Ježíš nás varuje „dejte si pozor, abyste se nenechali svést!“ a radí nám, abychom jim nenaslouchali.
A jsou tu i další znepokojivé skutečnosti, dočasně zastíněné aktuálními dramatickými událostmi na Ukrajině. Stále probíhající pandemie a zejména hrozba klimatické změny, která mnohé již teď naplňuje úzkostí a strachem. Do všech těchto tísnivých událostí zaznívá Kristovo povzbuzení k důvěře a vytrvalosti. Jen tak si můžeme zachovat vnitřní stabilitu a pokoj srdce. Ale jak tento postoj vnitřní důvěry a pokoje udržovat při tolika znepokojujících událostech a zprávách, které se na nás valí ze všech stran?
Aby nás negativní emoce a strach neopanovaly, je třeba zachovávat dostatečnou hygienu duše. Zejména praxí vnitřní modlitby, pravidelným pohledem svého srdce do Božího světla, které nás očišťuje a prosvětluje temnoty, které do sebe neustále přijímáme z negativních událostí a vlivů v našem okolí. Dále je potřeba vyvarovat se zbytečného zabývání se negativními zprávami nad rámec potřebné informovanosti. Když naši zvědavost nekrotíme, negativní emoce nás pak kontaminují, stahují a podněcují v nás svazující strach.
Filozof Jan Sokol v tomto smyslu jednou poznamenal, že „ten kdo se příliš naklání a kouká do propasti, riskuje, že do ní nakonec spadne“. Je proto třeba moudře regulovat, nakolik věnujeme pozornost srdce různým negativním informacím a zprávám, které se nám vnucují. A pokud v nás vyvolávají negativní, či dokonce destruktivní emoce, je vhodné na ně reagovat modlitbou, nejlépe přímluvnou modlitbou. Papež František v tomto smyslu například neustále vyzývá k modlitbě za trpící Ukrajinu.
A konečně, vybírejme si vhodné zdroje, z nichž přijímáme zprávy a informace. Dávejme přednost médiím založených na kvalitní žurnalistické práci a vyvarujme se pochybných médií s nejasnými autory, nebo těm postavených na senzacechtivých a bulvárních přístupech. Rovněž si dávejme pozor na konzumaci zpráv a vytváření si obrazu světa pouze na základě sociálních sítí. Zejména Facebook má podle odborníků nastaveny algoritmy tak, aby nám deformoval pohled na svět a rozjitřoval v nás negativní emoce, s cílem většího zisku ze zobrazované reklamy. Tyto sítě jsou navíc oblíbeným nástrojem dezinformátorů, kteří zde snadno vypouštějí do světa „senzační zjištění“ a „šokující zprávy“, které mají za cíl nás skrze rozjitřené emoce někam vmanipulovat.
Milí posluchači, blíží se výročí sametové revoluce, výročí chvíle, kdy jsme s pomocí Boží a na přímluvu svaté Anežky setřásli jho komunistické totality. Dostali jsme obrovský dar svobody, který máme rozvíjet a využívat k dobru našemu i celé společnosti. Nenechme svůj prostor svobody zakalit těmi, kteří by ji nejraději zničili a uvrhli nás zpět do otroctví. Vzácný dar svobody není samozřejmostí. Je třeba o něj pečovat každodenní snahou o setrvání v pravdě, úsilím o vnitřní svobodu, o svobodu srdce od strachu, a postojem důvěry a vytrvalosti. A právě k tomu nás povzbuzuje i hlas Kristův v našem evangelijním úryvku.
Petr Mucha je teolog a vysokoškolský pedagog.
