Kardinál Ayuso o náboženské svobodě: Cesta vpřed vede skrze bratrství
Amedeo Lomonaco – Vatican News
„Náboženský život záleží svou podstatou především ve vnitřních dobrovolných a svobodných úkonech, jimiž se člověk přímo zaměřuje k Bohu. Takové skutky nesmí moc pouze lidská ani nařizovat, ani zakazovat“. Tato pasáž z Deklarace o náboženské svobodě Dignitatis Humanae je jedním z bodů videoposelství kardinála Ayusa Guixota, prefekta Dikasteria pro mezináboženský dialog, zaslaného na ministerskou konferenci o svobodě náboženství a víry, která byla v úterý zahájena v Londýně. Akci sponzorovala vláda Spojeného království za účasti různých náboženských představitelů. Za Svatý stolec se konference účastní podsekretář Dikasteria pro mezináboženský dialog, otec Paulin Batairwa Kubuya.
Extremismus a prázdnota ideálů
Ve videoposelství kardinál Ayuso zdůrazňuje, že lidem nelze zakazovat, aby vyjadřovali svou víru, pokud toto vyjadřování respektuje společné dobro. Extremismus a fundamentalismus, připomíná kardinál Ayuso Guixot, nacházejí živnou půdu nejen v manipulaci s náboženstvím, ale také v prázdnotě ideálů a ztrátě identity. Jedná se o jevy, které dramaticky ovlivňují mnoho společností, zejména těch tzv. vyspělých. Tato významová prázdnota snadno vyvolává strach, který pak vede k tomu, že druhého vnímáme jako hrozbu a nepřítele.
Cesta bratrství
Prefekt dikasteria pro mezináboženský dialog proto připomíná, že papež František ukazuje cestu lidského bratrství jako jedinou cestu vpřed. Dokument o lidském bratrství pro světový mír a společné soužití a encyklika Fratelli tutti jsou podle kardinála Ayusa pevným základem pro vnímání lidstva jako jedné rodiny a všech lidí jako bratrů a sester.
Ve službách míru
V encyklice Fratelli tutti, zdůrazňuje kardinál Ayuso Guixot ve videoposelství, věnuje papež jednu kapitolu zejména náboženstvím ve službě bratrství: „Různá náboženství, založená na úctě ke každému člověku jako tvoru, jenž je povolán být Božím dítětem, přispívají významně k budování bratrství a ochraně spravedlnosti ve společnosti. Dialog mezi stoupenci různých náboženství se nevede jen kvůli diplomatickým a zdvořilostním důvodům nebo kvůli toleranci. Řečeno s indickými biskupy: „Cílem dialogu je tvořit přátelství, mír a harmonii a sdílet mravní a duchovní hodnoty a zkušenosti v duchu pravdy a lásky“, píše zde papež František. Stejně tak může dialog se státy a jejich institucemi vést k většímu porozumění, závazku spolupracovat na míru a autentickému rozvoji, uzavírá prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog.
(jag)
