Parolin: Válka je nesmyslné násilí, musíme být tvůrci míru
Benedetta Capelli – Vatican News
"V tomto období poznamenaném nesmyslným násilím je Svatý stolec odhodlán přispět k úsilí o mír, který je spolu se spravedlností a bratrstvím také Božím darem, o který vroucně prosíme." Tato slova pronesl kardinál státní sekretář Pietro Parolin během konference na Papežské univerzitě Urbaniana zaměřené na dialog a společné dobro, kterou pořádalo marocké velvyslanectví při Svatém stolci a Suverénní vojenský řád Malty. Pandemie a konflikt na Ukrajině jsou hlavními problémy, na které je třeba reagovat "architekturou" míru, k níž přispívají společenské instituce. "Existuje však také," vysvětlil kardinál, "řemeslo míru, které se týká nás všech".
Úcta k lidské důstojnosti
"Náš svět," řekl kardinál, "žízní po míru, po tomto neviditelném dobru, které vyžaduje úsilí a stálý příspěvek všech. I s ohledem na pandemii, dodal, je třeba "rozvíjet konkrétní procesy ve službě míru, přičemž do středu každého jednání je třeba postavit posvátnou důstojnost lidské osoby a úctu ke společnému dobru". Všichni jsme povoláni přispívat ke globální a trvalé architektuře míru". Státní sekretář připomněl papežova slova adresovaná diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce a zdůraznil zejména dvě klíčová slova, "dialog" a "bratrství", podle něj "základní centra", "k překonání krizí současné doby", charakterizované "ohlušujícím hlukem válek a konfliktů". "V posledních dnech," zdůraznil, "papež František několikrát vyzval všechny aktéry mezinárodního společenství, aby se konkrétně zavázali k ukončení této strašné války".
Mír a rozvoj
Kardinál Parolin rovněž připomněl navázání diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Marokem, které započalo v roce 1976, návštěvu Jana Pavla II. v roce 1985 a návštěvu papeže Františka v roce 2019, který tuto zemi označil za "přirozený most mezi Afrikou a Evropou" a vyzval k budování "jednotnějšího světa a většího odhodlání k dialogu, který respektuje specifika každého národa a každého občana".
Hodnota tolerance
V projevu kardinála Parolina zazněla také vzpomínka na nového světce Charlese de Foucauld, který se vydal do Maroka a jehož přítomnost "měla velký vliv na katolickou církev v Maghrebu a dala vzniknout mnoha iniciativám, které konkretizovaly výzvu II. vatikánského koncilu k dialogu s ostatními náboženstvími, zejména s muslimy". "Maroko," uzavřel státní tajemník, "je země bohatá na krásu, která byla vždy místem setkávání civilizací" a vyznačuje se tradicí tolerance. "Jsem přesvědčen, že jako věřící musíme s radostí uznávat náboženské hodnoty, které máme společné. Ideologie a pouhá hesla nám nepomohou čelit problémům každodenního života a společnosti. To dokáží pouze duchovní a morální hodnoty, a to díky Bohu' a jeho milosrdenství.
(vac)
