Tomáš Halík: Odstup, Satane!

U Cézareje Filipovy klade Ježíš svým apoštolům dvě otázky: Co o mě říkají lidé? A pak tu mnohem důležitější: Co si o mě myslíte vy? Kým jsem pro vás?

Na tu první otázku bychom odpověděli asi podobně jako apoštolové tenkrát: Pro mnoho našich současníků je Ježíš učitel morálky, prorok, zakladatel náboženství, génius lásky.

Na tu druhou otázku odpovídá jménem apoštolů Petr: Ty jsi mesiáš!

Volí zápalné slovo, nabité tehdejším očekáváním izraelského lidu. Je to jistě správná odpověď. V Matoušově evangeliu Ježíš poté říká Petrovi slova, na která se dodnes odvolávají Petrovi nástupci: Ty jsi Petr, to je skála a té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.

Petrova odpověď je správná, avšak správné věty potřebují správnou interpretaci. A zakrátko se ukáže, že Petr tomu, co vyřkl, špatně rozumí.

Chápe úlohu mesiáše zřejmě tak, jak jí rozumějí lidé tehdejší doby: Mesiáš bude politický vůdce, který vyžene římské okupanty ze země.

Avšak Ježíš vzápětí vykládá své mesiášské poslání zcela jinak: Bude trpět, bude zavržen, bude zabit.

To se Petrovi vůbec nelíbí: má pocit, že na Ježíše přišla nějaká slabá chvilka, vezme si ho stranou a domlouvá mu.

A teď uslyší ta vůbec nejtvrdší slova, která kdy zazní z Ježíšových úst: „Dozadu za mě, satane! Nemyslíš věci boží, nýbrž lidské!“

Ježíš v Petrových slovech rozpoznává pokušení, k němuž ho satan sváděl na poušti: Budeš úspěšným mesiášem, který kouzelnickým trikem promění kamení v chléb, ohromíš davy tím, že se vrhneš dolů z cimbuří chrámu a nic se ti nestane, všichni ti budou tleskat.

Ještě na kříži Ježíš uslyší stejné satanské pokoušení, které rozpoznal v Petrově dobráckém chlácholení: Sestup z kříže a uvěříme v tebe! Avšak Ježíš na toto pokušení až stále znovu odpovídá: Ne! Odstup, Satane!

Oddělit věci lidské od věcí Božích nelze, protože Bůh sám spojil lidské a božské skrze Krista - a i zde platí: Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje!

Satan je už podle jména diabolos – rozdělovač, zmatkář, pomlouvač. Od rajské zahrady až do skonání světa se snaží stavět člověka proti Bohu, líčit člověku boha jako závistivého a nebezpečného konkurenta. A to staré pořekadlo, že čert se bojí kříže, můžeme pochopit hlouběji: tento notoricky rozpojovač se bojí kříže jako místa, kde jsou věci lidské a věci boží nejhlouběji spojeny.

Chtěl by Krista bez kříže, církev bez kříže, křesťana bez kříže. Avšak Kristus bez kříže by byl Antikrist, církev bez kříže by byla jen jednou z institucí tohoto světa, kněz bez kříže by prostě funkcionářem jakési organizace, víra bez kříže by byla pouhou ideologií a křesťan zastáncem jednoho ze světonázorů.

Kdyby k tomu došlo, Kristus by nebyl Vykupitelem světa, církev by nebyla cestou spásy, kněz by nebyl zplnomocněncem Kristovým a mužem jeho Ducha, křesťan by přestal být živou ratolesti na Kristově kmeni.

Ďábel by zvítězil. K tomuto cíli od věků pracuje duch zla a toto pokušení se nyní ozývá z úst Petrových.

Když procházíte vatikánskou bazilikou, nemůžete přehlédnout ohromný zlatý nápis: Ty jsi Petr, to je skála a té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.

Říkám si: Nemělo by tam také stát: Dozadu za mne, satane! Myslíš věci lidské, a ne boží!

Možná pro řadu papežů, včetně těch renezančních, kteří tuto baziliku stavěli, to mohlo být užitečné napomenutí.

Ano, ty dva výroky, určené Petrovi, patří k sobě. Vystihují drama církve a drama křesťanské existence.

Jsme jakožto církev vystavěni na skále Petrova vyznání, dostali jsme dar apoštolské posloupnosti a zaslíbení, že církev nepřemohou žádné vzteky pekla.

Zároveň se však celými dějinami církve táhne satanské pokušení obejít se bez kříže, nějak se zabydlet na tomto světě, přizpůsobit se tomu, jak to ve světě chodí, být konformní, zvolit si vždy tu pohodlnější lacinou cestu. Život každého z nás je rozklenut mezi těmito dvěma póly.

Evangelium nás učí odmítat laciné zkratky, učí nás odvaze vzít na sebe náš lidský úděl i s jeho tíží, nevyhýbat se celku skutečnosti, neunikat do iluzí a drog, žít život v pravdě. Od věrnosti životu, věrnosti pravdě, věrnosti Bohu nás žádný satan nesmí odlákat.  Amen.