Svatý stolec v OSN: Lidstvo touží po světě bez jaderných zbraní

Lidstvo naléhavě volá po zrušení jaderných zbraní a mezinárodní společenství musí pokračovat v úsilí o osvobození světa od hrozby atomové války a obrátit se zejména na vůdce těch zemí, které vlastní jaderný arzenál, zdůraznil mons. Gallagher u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění jaderných zbraní, který připadl na 26. září, v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN.

Podle Svatého stolce existují dva faktory, které přispívají k zachování stávajícího stavu jaderného vyzbrojování. Na jedné straně je tu politika zastrašování, “která vede k závodům ve zbrojení a vytváří odlidšťující technologii, která udržuje a prohlubuje nedůvěru mezi národy”. Jak napsal papež Jan XXIII. v Pacem in terris, mír ve skutečnosti nespočívá ve spravedlivém rozdělení zbraní, ale pouze ve vzájemné důvěře.

Na druhé straně stojí přemrštěné výdaje několika států na vývoj a výrobu jaderného arzenálu, “které jsou zdrojem rostoucí nerovnosti jak uvnitř těchto států, tak mezi nimi navzájem”.  “Vzhledem k tomu, že čelíme globální pandemii nejisté povahy a dopady globální změny klimatu se zhoršují”, prohlásil arcibiskup Gallagher, “měly by státy snížit své vojenské výdaje v zájmu uspokojení humanitárních potřeb a požadavků našeho společného domova.” Jak připomněl papež František v encyklice Fratelli tutti, cílem by mělo být vytvoření celosvětového fondu na podporu rozvoje v nejchudších zemích, do něhož by plynuly zdroje ušetřené omezením zbrojních výdajů.

Svatý stolec vyslovil blahopřání 122 členským státům OSN, které před čtyřmi lety odhlasovaly přijetí Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, jež vstoupila v platnost loni v lednu, a vyzývá státy, které se dosud zdráhají tuto důležitou dohodu podepsat (mezi ně patří rovněž Česká republika). Státy vlastnící jaderné zbraně vatikánský diplomat vybídl, aby podporovaly úsilí o odzbrojení na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Svatý stolec na summitu OSN o potravinových systémech: přejít od deklarací k činu

V minulém týdnu (24. září) se konal summit OSN o potravinových systémech, vůbec první na toto téma. Svatý stolec opět zastupoval arcibiskup Gallagher, který zdůraznil “naléhavou potřebu zintenzivnit mezinárodní opatření pro transformaci potravinových systémů a boj proti nedostatku potravin a podvýživě”.

Svatý stolec vybídl k “přechodu od deklarací a formulování strategií k účinným a naléhavým opatřením” a připomíná, že “přístup k potravinám je základním lidským právem a je nezbytný pro důstojný život” a že “zajistit potraviny pro všechny je morální povinností”. Upozornil ovšem, že “nasytit hladové nestačí. Musíme také chudým lidem a lidem ve zranitelných situacích poskytnout zdroje, které potřebují k tomu, aby mohli dlouhodobě podporovat sebe a své rodiny”.

Zástupce Svatého stolce proto vyzval k tomu, aby “těmto lidem byly poskytnuty větší možnosti k využívání a vlastnictví půdy, finanční zdroje a odborná příprava”, a připomíná, že “udržitelné potravinové systémy by měly poskytovat výživné potraviny pro všechny, podporovat spravedlivou a čestnou existenci a posilovat oběhové vzorce výroby a spotřeby”.

Za tímto účelem je nutno “kulturu plýtvání” nahradit “kulturou péče”, vyzdvihl mons. Gallagher, a to za přístupu “vedeného etickými zásadami zaměřenými na podporu integrálního lidského rozvoje a usilování o společné dobro”. Dále je nezbytné realizovat “vizi univerzálních systémů, které integrují lidské, ekonomické, environmentální a technologické složky”.

Svatý stolec k energetické problematice

Téhož dne (24. září) se v newyorském sídle OSN konal dialog na vysoké úrovni o energetice. Arcibiskup Gallagher jménem Svatého stolce poznamenal, že “ve shodě s požadavky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 musíme v zájmu odstranění chudoby a hladu zajistit, aby každá rodina a domácnost měla dostatečný přístup k cenově dostupné a spolehlivé energii”.

Cílem takového návrhu je “podporovat energetické systémy a mikrosítě pro koncové uživatele na místní úrovni a poskytnout lokálním komunitám zařízení pro udržitelnou energii. Zásadní význam má respektování místních kultur a zajištění jejich schopnosti spravovat a udržovat vlastní energetické zdroje v souladu se zásadou subsidiarity, což zabrání vykořisťovatelské závislosti na velkých energetických sítích a byrokracii”.

Podle arcibiskupa Gallaghera musí být přístup k energii usnadněn “rozumnými cenami, etickými obchodními praktikami a dotacemi pro nejchudší”. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu i “dopad na životní prostředí”, protože “těžba, zpracování, doprava a spotřeba fosilních paliv a špinavé energie poškozují ovzduší, vodu, půdu, ekosystémy a klima”. Stejně jako není rovnoměrně rozdělen přístup k energii, nejsou rovnoměrně rozděleny ani negativní dopady její výroby, poznamenal vatikánský diplomat.

Podle arcibiskupa Gallaghera by “spravedlivá energetická transformace měla usilovat o inteligentnější, účinnější a mírumilovnější výrobu, správu a spotřebu energie, zejména v oblastech, kde je plýtvání energií nejpravděpodobnější”. Vatikánský sekretář pro vztahy se státy odsoudil “výrobu zboží na jedno použití, nekvalitní zboží, předměty na jedno použití a další obchodní strategie, které záměrně plýtvají energií, a stávají se tudíž příznakem kultury plýtvání”. Přechod na dostupnou a čistou energii je povinností, jíž jsme zavázáni milionům našich bratrů a sester po celém světě, zejména chudým, včetně generací, které teprve přijdou”, uzavřel vatikáský “ministr zahraničí”.

(jag)