Hledejte

Vatican News
 Jean Guitton (1901-1999) Jean Guitton (1901-1999)  

Jean – filozof, který věřil v Nebe

Deník L´Osservatore Romano připomíná sto dvacáté výročí od narození francouzského katolického myslitele, Jeana Guittona

“Věřím v Boha kvůli setkáním. Veškeré vysvětlování je zbytečné, věřím totiž na setkání”, napsal Jean Guitton v útlé knize, nazvané “Ten, který věřil v Nebe, a ten, který v ně nevěřil” (Celui qui croyait au ciel et celui qui n'y croyait pas; v italském překladu “Quello che credeva al Cielo e quello che non ci credeva”, nakl. Gribaudi, 1995). Této Guittonově knize se svižným, až šibalským titulem, který odpovídá jejímu obsahu, možná hrozí, že zapadne mezi řadou objemnějších a ambicióznějších děl, jako jsou například slavné Dialogy s Pavlem VI. Právě proto se vyplatí objevovat životnost a hloubku argumentace „posledního z velkých francouzských humanistů“, jak Guittona označil Albert Camus, na základě tohoto útlého svazku rozhovorů s francouzským romanopiscem Jacquesem Lanzmannem, který se prohlašuje za ateistu a tvoří tak protipól katolického filosofa a intelektuála, zmíněný v názvu knihy.

Jean Guiton (18.8.1901-21.3.1999)
Jean Guiton (18.8.1901-21.3.1999)

Jedná se o slovní duel o žhavých a ožehavých tématech jakou jsou ráj, bytí a nicota, církev, ale také pověrčivost, ženy, hra, jehož účastníky se navzdory veškeré rozporuplnosti ochotně podepisují pod terentiovské „Nic lidského mi není cizí“ (Nihil humanum alienum puto). Také v životě Jeana Guittona, budoucího člena Francouzské akademie a laického poradce II. Vatikánského koncilu, totiž nechyběly překvapivé zvraty. V šestadvaceti letech touží po kněžství, ale kardinál Désiré Mercier jej vyzývá, aby tuto touhu oželel. Roku 1976, po smrti manželky Marie-Louise, přemýšlí o kněžství znovu, ovšem tentokrát mu je rozmlouvá sám papež Pavel VI., jeho dlouholetý přítel a důvěrník. Guittonova blízkost k Petrovu stolci se datuje dříve než rokem 1950, kdy se setkal s monsignorem Montinim. Již papež Jan XXIII., dříve apoštolský nuncius v Paříži, pozval Jeana Guittona jako jediného laika k debatě v prvním zasedacím období koncilu. O několik let později jej Montini, který se mezitím stal papežem, jmenoval spolu s jedenácti dalšími laiky auditorem koncilního shromáždění a v jeho závěru mu předal poselství intelektuálům, vypracované koncilními otci. Papež Montini navíc Guittonovi poskytl výjimečný rozhovor, který byl později přeložen do mnoha jazyků jako již zmíněné „Dialogy s Pavlem VI.“

Jean Guitton s papežem Pavlem VI.
Jean Guitton s papežem Pavlem VI.

Také po smrti Pavla VI. pokračovalo Guittonovo intelektuální spojenectví se Svatým stolcem, jehož důkazem je tři sta padesát článků jím podepsaných anebo jemu věnovaných ve vatikánském deníku L´Osservatore Romano. V jednom z nich se francouzský filozof dotazuje: „Co by byly svátosti bez víry? Magické symboly. Co se stane z modlitby bez víry? Planá slova. Co je to liturgie bez víry? Posvátné divadlo. (…) Katechismus bez víry? Kodex morálky a absurdity. Evangelium bez víry? Úctyhodný mýtus. Ekumenismus? Zbožná komedie, protože nás nepojí společná víra. A smrt bez víry by byla jenom smrt“ (OR, 14.-15.11.1966).

Jean Guiton v posledních letech života
Jean Guiton v posledních letech života

Z deníku L´Osservatore Romano (19.8.2021) vybrala a přeložila Jana Gruberová

19. srpna 2021, 13:51