Hledejte

Vatican News
Kardinál Petro Parolin, oslavy 1300 let od smrti sv. Otýlie, štrasburská katedrála Kardinál Petro Parolin, oslavy 1300 let od smrti sv. Otýlie, štrasburská katedrála 

Kardinál Parolin: Jsme poškozená strana, jsem připraven svědčit

Kardinál státní sekretář Pietro Parolin pobýval tento víkend v Alsasku na oslavách 1300. výročí smrti sv. Otýlie. Zprávy o obviněních v souvislosti s londýnským finančním skandálem jej zastihly ve Štrasburku. Na dotazy novinářů vysvětlil, že státní sekretariát je v této aféře poškozenou stranou, a proto se připojil k občanskoprávní žalobě v soudním procesu týkajícím se ztrátových investic v Londýně. Jak dodal kardinál Parolin, papež toto rozhodnutí schválil.

Vatikánský státní sekretář při tiskové konferenci ve štrasburském Munsterhofu, která následovala po slavnostní liturgii připomínající třináct století od smrti alsaské patronky sv. Otýlie, vysvětlil, že neměl ještě možnost prostudovat závěry vyšetřování. Odkázal novináře na proces, s nadějí, že se dobere pravdy. „Doufejme, že bude krátký, protože mnoho lidí již trpělo,” konstatoval kardinál Parolin a přivítal, že po více než roce a půl konečně padlo rozhodnutí.

Jak dále zdůraznil, vatikánský státní sekretariát byl celou touto aférou poškozen. Připojil se k žalobě, protože chce hájit svou morální pozici, ale také získat zpátky ztracené finanční prostředky. Ujistil rovněž, že tuto záležitost konzultoval s papežem Františkem. „V závažných otázkách vždy nejprve mluvíme s papežem a žádáme ho o souhlas, dříve než přistoupíme ke konkrétním krokům,” ujistil kardinál Parolin a potvrdil rovněž, že bude-li o to požádán, je připraven vystoupit v roli svědka.

Oslavy patronky Alsaska: Evropa potřebuje naději, víru a činorodou lásku

Kardinál Parolin přijel do Štrasburku, aby zastupoval papeže Františka na oslavách 1300. výročí smrti svaté Otýlie, uctívané od roku 1946 jako patronka Alsaska. Při té příležitosti rovněž vysvětil nového pomocného biskupa této arcidiecéze Gillese Reithingera, který doposud působil jako představený zahraničních misií v Paříži. Ve své homilii při slavnostní liturgii ve štrasburské katedrále se zastavil nad situací v Evropě a nad trojicí aktuálních témat: demografický propad, který souvisí s nedostatem naděje; duchovní potenciál, který trpí nedostatkem víry v Boha; a lidé žijící na okraji společnosti, kteří potřebují křesťanskou činorodou lásku.

Evropa potřebuje naději, pokud chce ukončit demografickou zimu, která není primárně důsledkem hospodářské nebo sociální krize, nýbrž důsledkem oslabení naděje a autentického smyslu života a existence.

Evropa potřebuje znovu objevit hluboký význam svých kořenů, jež jsou prodchnuty neochvějným optimismem člověka, který si je dobře vědom přítomnosti a tíhy kříže, ví však, že poslední slovo patří vzkříšení – a proto vidí svou vlastní, rodinnou, sociální, historickou a církevní budoucnost ve svobodě, v níž není temný a ochromující strach z budoucnosti, a neváhá investovat do ní mnoho energie.

Evropa potřebuje víru v Boha, který je Otcem, a proto své děti neopouští; potřebuje důvěru ve svůj potenciál, zejména duchovní. Jako každá skutečnost vyvstávající z lidských dějin, rovněž jsou-li tisicileté, je také Evropa vždy zdokonalitelná a napravitelná a nikdy nebude bez nedostatků a chyb. Evropa však bude moci i nadále přinášet nádherné plody civilizace a kultury, pokud bude svědčit prací a otevřeností pro budoucnost a život, který je obýván nadějí, svobodný od materialismu a nenechá se paralyzovat strachem.

Evropa potřebuje činorodou lásku, aby do středu svého zájmu postavila ty, kdo přežívají na okraji společnosti, v chudobě nebo vyloučení, a aby si moudře a prozíravě poradila s fenoménem migrace, a umožnila tak skutečnou integraci, která se stane zdrojem příležitostí a bratrstvím, odstraní riziko odloučení a bolestných nedorozumění, přízraků kultury, která popírá, že všichni lidé jsou bratři a sestry, fratelli tutti.

5. července 2021, 15:53