Hledejte

Vatican News
Účastníci jedné z menších bohoslužeb v kryptě baziliky sv. Petra Účastníci jedné z menších bohoslužeb v kryptě baziliky sv. Petra 

Nová ustanovení o ranních mších ve vatikánské bazilice

Kardinál Gambetti, arcikněz Svatopetrské baziliky vysvětluje nejnovější ustanovení o ranních obřadech ve vatikánské bazilice a připomíná, že liturgické úkony nejsou soukromými úkony a že je více než vhodné, aby kněží koncelebrovali. Současně objasňuje výjimky a potřebu vyhovět oprávněným žádostem kněží a skupin věřících, a to jak pro obřad v řádné, tak v mimořádné formě.

Kardinál Mauro Gambetti, arcikněz Svatopetrské baziliky, zveřejnil vysvětlující nótu, která pomůže porozumět nejnovějším ustanovením týkajících se ranních mší sloužených ve vatikánské bazilice. Jedná se o množství simultánně celebrovaných mší, někdy i bez účasti lidu, ke kterým dochází v bazilice sv. Petra ve Vatikánu a které mnozí Římané i poutníci znají jako charakteristický element určující atmosféru brzkého rána ve vatikánské bazilice.  Nóta nabízí několik úvah o komuniké vydaném Státním sekretariátem 12. března, které má zajistit, aby slavení "probíhalo v atmosféře rozjímání a liturgického řádu".

Uspořádání bohoslužeb I vyhovění oprávněným přáním věřících.

Nové normy - vysvětluje kardinál Gambetti - jsou inspirovány dvěma principy: "uspořádání slavení z hlediska jejich časového rozsahu a kvality" a "přijetí a začlenění zvláštních a oprávněných přání věřících, pokud je to možné". Podle těchto ustanovení "mezi 7. a 9. hodinou ranní mohou kněží koncelebrovat při jedné z plánovaných mší na stanovených místech". Zároveň se "připouštějí výjimky, pokud jde o místa slavení - u příležitosti památky světce, jehož ostatky jsou uchovávány v bazilice - a o současné slavení některých obřadů pro skupiny poutníků nebo v mimořádné formě římského ritu".

V návaznosti na tradici: liturgické úkony nejsou soukromé úkony

"Způsob uspořádání ranních celebrací, který předpokládá komuniké Státního sekretariátu," uvádí se v nótě, "představuje příležitost připomenout význam a hodnotu eucharistické koncelebrace, která, jak připomněli otcové na posledním koncilu, je součástí proudu církevní tradice. Jak se uvádí v Sacrosanctum Concilium, "liturgické úkony nejsou soukromé úkony, nýbrž slavnostní projevy církve. Církev však je svátost jednoty. Je to svatý lid, sjednocený a uspořádaný pod vedením biskupů". Proto je třeba dávat přednost slavení "společně s přítomností a aktivní účastí věřících", "před tím aby obřady konali jednotlivci, jakoby soukromě", i když "každá mše má vždy veřejný a společenský charakter a slouží k udílení svátostí" (SC 26-27). Shromáždění přítomné při eucharistii totiž - jak se podotýká - plně zjevuje tajemství církve: "slaví celé společenství, Kristovo Tělo spojené se svou Hlavou".

Pro kněze je více než vhodné koncelebrovat

Proto - vysvětluje se v nótě - "pokud je to možné, je více než vhodné, aby kněží koncelebrovali, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že se pravidelně střídají předsedající koncelebrací, které se obvykle konají v bazilice sv. Petra. Totéž platí i pro jednotlivé věřící a skupiny, které jsou pozvány k účasti na téže mši, aby byla výrazem bratrství, a ne partikularismů, které neodrážejí smysl církevního společenství, jež se projevuje při eucharistické slavnosti". "Aniž by to jakkoli snižovalo legitimitu slavení mše jednotlivými kněžími, i když se jí věřící nemohou účastnit" - zdůrazňuje se - je třeba uznat "směrodatný charakter" normy, která zakazuje slavit "jednotlivě [...] v době, kdy se v kostele nebo kapli koná koncelebrace" (srov. CIC 902).

Výjimky a zvláštnosti v bazilice svatého Petra

Nóta pamatuje i na výjimky, které předpokládá Magisterium v případech, kdy prospěch věřících doporučuje něco jiného. V konkrétním případě mší u svatého Petra "nelze podceňovat význam porozumění jazyku liturgie" pro skupiny poutníků z celého světa. Je třeba také poznamenat, že "velikost baziliky svatého Petra a její architektura umožňují vyhovět různým potřebám těch, kteří si přejí slavit eucharistii ve skupinách, aniž by se překrývala s koncelebrací probíhající na hlavních liturgických místech". Kromě toho "v časovém rozmezí mezi 7. a 9. hodinou ranní je počet lidí v bazilice omezen".

Ustanovení pro ranní hodiny

Z těchto důvodů již kardinál Gambetti vydal nařízení, "aby bylo v rámci možností vyhověno žádostem skupin se zvláštními a oprávněnými potřebami ohledně celebrování v časovém rozmezí od 7:00 do 9:00 hodin". Žádosti o individuální celebrace mohou být někdy také předmětem rozlišování, aniž by byla dotčena zásada, že vše se má odehrávat v atmosféře rozjímání a důstojnosti, a aby se to, co má povahu výjimečného, nestalo běžným a nezkreslilo záměry a smysl magisteria."

Obřad v mimořádné formě: udělejte co je možné, abyste vyhověli žádostem

Kromě toho "pro slavení podle Missale Romanum z roku 1962 je třeba udělat vše, co je možné, aby se splnila přání věřících a kněží, jak je stanoveno v Motu proprio Summorum Pontificum". "Jsem si jist," uzavírá Gambetti, "že započatá cesta může každému knězi a každému věřícímu umožnit prožívat slavení ve Svatopetrské bazilice způsobem, který je stále více zaměřen na dobro, krásu a pravdu.

(VNS)

22. června 2021, 11:16