Hledejte

Vatican News

Arcibiskup Gallagher: Církev odsoudila antisemitismus již před sto lety

Sekretář pro vztahy se státy, arcibiskup Paul Richard Gallagher, vystoupil prostřednictvím videposelství v mediální kampani proti antisemitismu (#StopAntiSemitism), kterou zorganizovalo izraelské velvyslanectví u Svatého stolce u příležitosti 55. výročí koncilní deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate. “V minulých letech jsme dosáhli značného pokroku a vzájemné poznání vedlo k lepšímu pochopení, jak na teologické, tak na sociální a politické rovině, což dosvědčuje bilaterální smlouva o diplomatických vztazích mezi Svatým stolcem a státem Izrael”, zdůraznil mons. Gallagher.

Kampaň izraelského velvyslanectví proti antisemitismu tvoří poselství a videoposelství různých přispěvatelů, šířená na sociálních sítích, počínaje 27. lednem – Mezinárodním dnem památky obětí šoa – a konče 8. dubnem, který je Dnem obětí holokaustu v Izraeli. Arcibiskup Gallagher ve svém videoposelství cituje zmíněnou koncilní deklaraci a připomíná, že “jedinečný vztah mezi národem Izraele a katolickou církví je výsledkem historického procesu smíření a vzájemného porozumění, které je právě ovocem toho dialogu, o němž Nostra Aetate hovoří”. Tohoto dialogu máme stále zapotřebí, dodal vatikánský sekretář pro vztahy se státy, a jeho plodnost závisí na tom, zda bude otevřený a uctivý. Respekt k právu druhých na život a tělesnou integritu, na základní svobody (svobodu svědomí, myšlení, projevu a náboženství) nám umožňuje společné utváření atmosféry bratrského pokoje, k němuž opakovaně papež František vyzývá v encyklice Fratelli tutti.

Dalším důležitým aspektem deklarace Nostra Aetate je “odsouzení antisemitismu jakéhokoli druhu a podoby”, zdůraznil mons. Gallagher, podle jehož názoru “se odkrytí židovských kořenů křesťanství a odsouzení antisemitismu v myšlení církve neobjevily znenadání, nýbrž jsou výsledkem postojů, které postupně dozrávaly v předchozích letech”. Na jejich důkaz vatikánský “ministr zahraničí” poukázal na “malou perlu”, kterou objevil v historickém archivu sekce pro vztahy se státy vatikánského státního sekretariátu. “Jedná se o korespondenci z roku 1919, v níž se rada jeruzalémským aškenázských rabínů obrací na Benedikta XV., aby vyvinul veškerý svůj vliv a duchovní sílu k ukončení intolerance a antisemitských opatření, uplatňovaných tou dobou již několik let vůči židovským obcím ve východní Evropě”. Odpověď tehdy podepsal vatikánský státní sekretář, kard. Pietro Gasparri. Čteme v ní, že “církev, spočívající na zásadách evangelní lásky vůči všem, zejména vůči synům izraelského národa, se staví proti nenávistným činům, namířeným na druhé bratry. Církev považuje všechny lidi za bratry a učí je, aby se navzájem milovali. Rozdílnost náboženství nikomu nepovoluje, aby se vůči druhým choval násilně. Pokud tento princip platí pro všechny, platí také pro Židy. Násilí vůči nim protiřečí právu na spravedlnost”, čteme v listě kardinála státního sekretáře Gasparriho.

“Již v roce 1919 tedy za vatikánskými hradbami platilo pevné přesvědčení, že zásadu bratrství nelze pošlapat antisemitským běsněním, a vybízelo se k úctě k náboženským právům”, komentoval arcibiskup Gallagher. “Ačkoli se jedná o nepatrný příklad”, dodal, “lze z něj odvodit, že lidé, kteří se zabývali vztahy se státy a diplomatickou činností Svatého stolce, netolerovali jakoukoli formu antisemitismu, ba naopak se zasazovali o jeho potírání a záchranu židovským bratrů, jako to učinili kupříkladu apoštolský nuncius v Maďarsku, mons. Angelo Rota, se svým spolupracovníkem, mons. Gennarem Verolinem”, zakončil vatikánský sekretář pro vztahy se státy.

(jag)

9. dubna 2021, 10:29