Hledejte

s. Nuria Calduch-Benages s. Nuria Calduch-Benages 

Nová sekretářka Papežské biblické komise: Biblistky dříve nebylo vidět

Nuria Calduchová-Benagesová z kongregace Misionářek Svaté rodiny z Nazareta zasvětila svůj život biblickým studiím. Vyučuje Starý zákon na Papežské Gregoriánské univerzitě, působí na Papežském biblickém institutu a účastnila se prací ve studijní komisi o diakonátu žen (2016-2019). Minulý týden ji Svatý otec jmenoval sekretářkou Papežské biblické komise, jíž se stala členkou v roce 2014. Tato čtyřiašedesátiletá řeholnice, pocházející z Barcelony, spolupracuje s Katolickou biblickou federací a přispívá do specializovaných teologických časopisů a knižních řad. V roce 2008 se jako odborná poradkyně účastnila biskupské synody o Božím slově.

V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas neskrývá nová sekretářka Papežské biblické komise své překvapení a vděk nad důvěrou, kterou papežské jmenování znamená. „Myslím, že zastoupení žen v této komisi, stejně jako v jiných, je kladný a významný prvek, který v církvi otevírá nové obzory“,podotýká a pokračuje: „Také zkušenost z práce v komisi o diakonátu žen, ačkoli se dospělo k dílčím výsledkům, byla velice obohacující, jak z intelektuálního, tak z církevního a lidského hlediska. Mezi členy komise se vytvořily přátelské vztahy a nadále pokračujeme ve spolupráci, což považuji za privilegium“.

Podle španělské biblistky mohou ženy vnášet do studia Božího slova svou kompetenci, zájmy a perspektivu, a to zejména se zřetelem ke studiu biblických ženských postav, jejich vyprávění, užívání metafor z ženského světa či feministické hermeneutice. „Před čtyřiceti lety, když ženy-biblistky byly téměř neviditelné, se o těchto tématech a přístupu k Písmu v biblistických kruzích vůbec neuvažovalo. Dnes si jich naopak všichni cení – jak muži, tak ženy, a vychází stále více takto zaměřených publikací. V některých biblických příbězích jsou ženy skutečnými protagonistkami izraelských dějin a mají naplnit důležité poslání, prospěšné všemu lidu. V dalších jsou pouhým nástrojem mužské moci a jinde zase jsou zcela umlčeny autorem, takže jejich hlas není slyšet. V tom spočívá naše hlavní obtíž. Kromě toho nezapomínejme, že jde o velice staré texty, které ženu popisují podle archetypů dané doby a z androcentrického zorného úhlu pisatelů“.

(jag)

16. března 2021, 17:30