Hledejte

Vatican News
Výstava k poctě 700. výročí  Dantovy smrti, Santa Maria Novella, Florencie Výstava k poctě 700. výročí Dantovy smrti, Santa Maria Novella, Florencie  (AFP or licensors)

Kardinál Ravasi: Pozítří vyjde papežův list věnovaný Dantemu

Pozítří vyjde list papeže Františka Candor Lucis aeternae (Jas věčného světla) u příležitosti 700. výročí smrti Danta Alighieriho. Kardinál Gianfranco Ravasi poznamenává, že načasování publikace listu není náhodné. Církev slaví svátek Zvěstování a dantovští badatelé považují 25. březen za jedno z možných dat zahájení jeho poetické pouti do zásvětí.

“Dante je vskutku prorokem naděje, za jakého jej považuje papež František. V čase pandemia prožíváme období bolesti, strachu a neútěchy. Také Dante zažil takové období a ukázal nám, že velká poezie a víra mohou vzkvétat také ze zničené půdy,” říká kardinál Ravasi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera. Předseda Papežské rady pro kulturu připomíná, že František není prvním papežem, který věnoval autorovi Božské komedie oficiální dokument magisteria. Benedikt XV. o něm napsal encykliku (In Praeclara Summorum) a Pavel VI. Apoštolský list (Altissimi cantus). Zvláště papež Montini byl velkým Dantovým ctitelem. Na zakončení II. Vatikánského koncilu daroval všem jeho účastníkům exemplář Božské komedie. Kardinál Ravasi poukazuje na výmluvnost daru Pavla VI. Dante totiž velmi ostře pranýřoval zkaženost v církvi své doby, neváhal umístit preláty a dokonce papeže do kruhů pekla. Podle vatikánského kardinála Dante připomíná také dnešní církvi úkol předávat pravdivé poselství bez kompromisů se světem, vybízí k odvaze upřímnosti a zároveň k sebekritice. Je to parrhesia, o které často mluví papež František, svědectví duchovní svobody a obrácení.

                Kardinál Ravasi připomíná, že Dante nebyl jen velkým básníkem, ale také horlivým křesťanem. Papež František jej právem považuje za proroka naděje. Jeho putování začíná v pekle, v realismu podzemí, v blátě dějin, avšak nekončí v této nenapravitelné bolesti. Očistec představuje symbolický přechod od hříchu k osvobozujícímu očištění, v prolínání Boží milosti a lidské svobody.

Předseda Papežské rady pro kulturu poznamenává, že ve Vatikánu má Dante jakési domovské právo a to nejen vzhledem k již připomenutým papežským dokumentům. V Raffaelových stanzích se zachovaly také dvě Danteho vyobrazení. Na fresce Disputace o Nejsvětější svátosti se objevuje mezi Augustinem a Tomášem Akvinským jako teolog hlásající božskou pravdu. Na druhém obraze jej Rafael situuje jako básníka na Parnas, mezi Homéra a Virgilia. Bůh obdařil Danta darem poezie a svěřil mu úkol mluvit pravdu, dodává kardinál Ravasi. Dante vyjevuje sílu myšlení, které se stává poezií. Božská komedie také ukazuje, jak zásadní je obeznámenost s křesťanstvím pro naši kulturu. Bez základních znalostí teologie jí nelze porozumět a ani poznámkový aparát nebude dostatečný  k tomu, abychom pochopili emoce, jakými žil Dante coby neochvějný a horlivý křesťan. „Nedovoluje nám opouštět realitu: máme tu peklo, kde zachytil všechny neřesti a tragédie dějin. Pak je tu ale síla proměnění, křesťanské vykoupení. Právě tím Dante žil,” dodává kardinál Ravasi.

(job)

23. března 2021, 16:40