Hledejte

Vatican News
Kardinál Koch Kardinál Koch  (Vatican Media)

Kardinál Koch o termínu Velikonoc: „Papež by byl ochotný ke kompromisům“

Jednotný termín Velikonoc by byl skutečným ekumenickým výdobytkem – k jeho zavedení v roce 2025 vyzval v nedávné době ekumenický konstantinopolský patriarchát. Jak německé redakci Vatikánského rozhlasu sdělil kard. Kurt Koch, papež František by v tomto ohledu mohl svolit k ústupkům.

Pohyblivost liturgických svátků patří k tématům, která zatěžují ekumenický dialog a kladou mu překážky. Ať již se jedná o Vánoce či Velikonoce, neslaví je všichni křesťané ve stejný den, přičemž v případě Velikonoc je situace obzvláště svízelná. Opakovaně se objevily návrhy na sjednocení termínu těchto nejdůležitějších křesťanských svátků, přičemž nejnovější z nich předložil pravoslavný arcibiskup Job Getscha z Telmessu, který řídí stálou radu konstantinopolského patriarchátu a zastupuje patriarchát ve Světové radě církví.   

Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kard. Kurt Koch, se společným řešením jednoznačně souhlasí. Pro naše mikrofony uvedl, že také papeži Františkovi velice záleží na jednotném termínu Velikonoc, protože ve smíšených manželstvích může dojít k tomu, že jeden z partnerů již slaví Vzkříšení, kdežto druhý dosud prožívá postní dobu.

„Věřím, že papež František by byl dokonce ochotný ke kompromisům. Jedná se o záležitost, k níž už vyslal velice silný impuls koptský papež Tawadros (Teodor), a jestliže nyní přichází iniciativa také z pravoslavné strany, lze to jenom přivítat. Arcibiskup Job se obrací především k pravoslavné církvi, kde se o této otázce již dlouho jedná a měla být tématem také na panortodoxní koncilu na Krétě. Dosud se však nepřikročilo k žádným krokům, tedy v případě pravoslavné církve k reformě kalendáře. Teprve pak by totiž nastala naděje, že se najde společná cesta pro všechny křesťany. Bylo by samozřejmě krásné, kdyby se tato nová cesta objevila v roce 2025, kdy si připomeneme 17 století od prvního ekumenického koncilu v Niceji“.

Nicejský koncil se roku 321 pokusil o sjednocení data Velikonoc. Ačkoli přesné znění tehdejšího rozhodnutí není známé, z jednoho listu císaře Konstantina lze odvodit, že se podle koncilního usnesení se měly Velikonoce slavit neděli po židovském pesachu. Zamýšlené jednoty nicméně koncil nedosáhl. Od jeho konání se převážně jedná o tom, jaká je ona správná a jistá metoda, podle níž se termín vypočítává, vysvětluje kardinál Koch.

“Potíže pak vznikly později, když papež Řehoř XII. zavedl reformu kalendáře – gregoriánský kalendář, který v západních církvích převažuje, zatímco východní církve se nadále drží juliánského kalendáře. Avšak stanovení velikonoční neděle na určité pevné datum by nemělo smysl, protože by se pominuly židovské kořeny tohoto svátku. Otázka proto vůbec není jednoduchá, ale je správné se jí zabývat.”

O jak citlivou otázku se jedná, dokazuje kuriální kardinál na příkladu Řecka. Tato jihoevropská země vyvolala nemalé komplikace přijetím gregoriánského kalendáře v roce 1923.

“To pak dále vedlo k tomu, že zde byl zaveden ještě třetí kalendář, takzvaný novojuliánský. Různorodost kalendářů pak znamenala další štěpení v rámci pravoslavné církve, čemuž by se v každém případě mělo zabránit. Nemá cenu hledat společný termín Velikonoc, pokud by to mělo vést k novému napětí”,

uzavírá předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kard. Kurt Koch.

(jag)

18. března 2021, 13:06