Hledejte

Vatican News
Ilustrační foto Ilustrační foto  (Vatican Media)

Purpur a čísla: rekordy a kuriozity církevního senátu

Dnešní konzistoř, sedmá svolaná nynějším Petrovým nástupcem, zvyšuje počet členů kardinálského sboru na 229, z toho 128 má právo účastnit se případného konkláve. Papež František za svůj pontifikát udělil kardinálskou hodnost již 101x, z toho v sedmdesáti třech případech dosavadním volitelům.

Také tentokrát v sobě František nezapřel papeže s náklonností k periferiím, či spíše vnímavostí ke světovému rozmístění katolíků, jak nasvědčuje historický vstup Bruneje a Rwandy do kardinálského sboru. Zastoupení v kolegiu dále obnovila Malta, která v něm po krátký čas (po smrti kard. Prospera Greche v prosinci minulého roku) neměla žádného reprezentanta. Františkův pontifikát se nicméně vyznačuje několika skutečnými rekordy. Současný papež kreoval nejmladšího žijícího kardinála – Dieudonného Nzapalaingu, jemuž bylo v době jmenování (2016) sotva devětačtyřicet let, a jako metropolita Bangui přinesl první purpur do Středoafrické republiky.

Dále je třeba poukázat na Františkovy nomice v zemích, kam předtím nikdy nesměřovaly – kromě již uvedené Středoafrické republiky, Rwandy a Bruneje jmenujme Haiti, Dominiku, Myanmar, Panamu, Kapverdy, království Tonga, Bangladéš, Papuu Novou Guineu, Malajsii, Lesotho, Mali, Švédsko, Laos, Salvador a Lucembursko. Papež Bergoglio přizval mezi své spolupracovníky prvního Afroameričana (kard. Wiltona Gregoryho, washingtonského metropolitu), prvního kardinála narozeného po druhém Vatikánském koncilu (již zmíněného arcibiskupa Nzapalaingu) a prvního konvertitu od dob kard. Jeana-Marie Lustigera (stockholmského arcibiskupa Anderse Arborelia, který konvertoval z luteránství).

Co se týče zastoupení řeholních rodin v kardinálském sboru, je jich celkem šestadvacet. Pod purpurem obléká řeholní hábit 51 kardinálů, z toho 29 volitelů. Nejvíce jsou zastoupeni salesiáni (9), následovaní jezuity (7). Dnešním jmenováním o. Maura Gambettiho, kvardiána františkánského konventu v Assisi, se do kardinálského kolegia vrací Řád menších bratří konventuálů (minorité), naposledy zastoupený v druhé polovině devatenáctého století kard. Antoniem Panebiancem (1808-1885).

Zejména díky Františkovým jmenováním se mění zeměpisné složení kardinálského sboru, ve kterém je ke dnešku zastoupeno devadesát zemí od Albánie po Vietnam. Dosud nejpočetnější skupinu tvoří Italové (47), dále občané Spojených států amerických (15) a Španělska (14). Z hlediska světadílů si nadále nejvyšší počet kardinálů připisuje Evropa (106), následovaná Afrikou (30), Asií (27), Severní (26), Jižní (25) a Střední (9) Amerikou. V Oceánii žije šest kardinálů.

(jag)

28. listopadu 2020, 15:33