Hledejte

Vatican News
Kardinál Pietro Parolin při jedné ze soukromých audiencí Kardinál Pietro Parolin při jedné ze soukromých audiencí 

Kardinál Parolin: Přednost má člověk, nikoli ekonomie

„Pandemie nás dramaticky učí tomu, že nikdo neobstojí sám: střet s virem vyžaduje sdílenou a koordinovanou reakci. Totéž platí pro vyhojení zla, které působí lhostejnost, osamocenost a nepřátelství“, říká vatikánský státní sekretář Pietro Parolin.

rozhovoru, který poskytl někdejšímu zastupujícímu šéfredaktorovi listu L´Osservatore Romano, italskému novináři Carlovi Di Cicco, dále čteme:. „Prioritou není hospodářství jako takové, nýbrž člověk. Covid-19 nezapříčinil pouze krizi ve zdravotnictví, nýbrž poznamenal mnohá hlediska lidského života – od rodiny přes politiku, práci, podnikání a obchod až po turismus. Výbojná rozpínavost a vnitřní provázanost pandemie nám připomíná postřeh papeže Františka, že »vše je propojeno« (Laudato si´)“, podotýká vatikánský kardinál.

Podle státního sekretáře skutečnost, že “všechny vlády v boji s koronavirem přijaly drastická opatření na omezení hospodářské činnosti, naznačuje, že přednost nedostala ekonomie, nýbrž člověk. Projevila se zde starost o zdraví občanů”. Nicméně, pokračuje kardinál Parolin, “sociální nauka církve, která je ukotvena v křesťanské antropologii, zdůrazňuje, že se nelze omezit pouze na péči o tělesné zdraví. Je nutné mít na zřeteli člověka v jeho celistvosti, který se má stát primárním cílem politického a hospodářského úsilí, za uplatnění etiky sdílené odpovědnosti za společný domov”.

V důsledku toho církev naléhá na ekonomii, aby opětovně odkryla své poslání ve službě člověku a zaručila každému nezbytné podmínky k všetrannému lidskému rozvoji a důstojnému životu, vysvětluje vatikánský státní sekretář. Jak upozornil papež František o letošních velikonocích, ve středu nyní mají stát lidé, společenenství a národy, sjednocené ve sdílení a péči. Kardinál Parolin varuje před “riziky, která s sebou nese zápas s pandemií”, k nimž řadí kupříkladu “zjednodušující antropologický přístup, zaměřený výlučně na tělesné zdraví a zanedbávající duchovní rozměr. Zdravotnické otázky byly nahlíženy výhradně odbornou optikou, což znamenalo popření určitých základních potřeb. Tento postoj například znemožnil přítomnost rodinných příslušníků u nemocných a umírajících i jejich duchovní doprovázení”, vypočítává italský kardinál a požaduje hlubší reflexi nad těmito otázkami.

Pandemie odhalila naši vzájemnou propojenost, ale též sdílenou křehkost, domnívá se dále sekretář Svatého stolce. “Když převládala logika jaderného zastrašování, Jan XXIII. v Pacem in terris poukázal na vzájemnou závislost politických společenství, která nejsou schopna sledovat své zájmy v uzavřenosti do sebe sama. Papež František v encyklice Laudato si´ prohlašuje, že »vzájemná závislost nás zavazuje k tomu, abychom uvažovali o jediném světě, o společném projektu«. A Jan Pavel II. v Sollicitudo rei socialis vybízí k etice založené na solidaritě jako reakci na dnešní technologickou, sociální a politickou provázanost”. Navzdory tomu, uvažuje dále kardinál Parolin, namísto spolupráce k užitku společného dobra se kolem nás vyvyšují zdi a velebí hranice jako záruka údajné bezpečnosti, praktikuje se systematické porušování práva a udržuje se stav trvalého globálního konfliktu”. Jak poznamenal papež František v Nagasaki, “výdaje na zbrojení se v roce 2019 ocitly na absolutním maximu a po přechodném snížení, způsobeném pandemií, hrozí, že opět porostou”. Tento čas, apeluje italský kardinál, si naopak žádá, abychom “rozsévali přátelství a vzájemnou náklonnost”, ve shodě s papežovou výzvou při setkání se zástupci neformální ekonomiky: »Globalizace naděje musí nahradit globalizaci vyřazování a lhostejnosti« (2015)”.

Jako opěrný rámec nového ekonomického uspořádání doporučuje kardinál Parolin dvě nejnovější sociální encykliky: Laudato si´ papeže Františka, která rozvíjí Caritas in veritate Benedikta XVI.: “Benedikt mluví o ekonomice, v níž má dostat prostor logika daru, princip bezplatnosti, který se projevuje nejenom solidaritou, ale ještě hlouběji mezilidským bratrstvím. František se věnuje tématu všestranného lidského rozvoje v kontextu integrální ekologie, která zahrnuje přírodní, ekonomické, sociální, kulturní a duchovní aspekty. Sociální nauka církve se neustále aktualizuje, aby reagovala na otázky lidstva koherentní společnou vizí.”

Pandemie dnes “hrozivě otřásla ekonomickým i sociálním systémem a jeho domnělými jistotami”, uzavírá státní sekretář Svatého stolce, “a církev se cítí povolána jako průvodkyně na složité pouti, která očekává celé lidstvo”. Tohoto úkolu se musí zhostit s “pokorou, moudrostí, ale též s odvážnou kreativitou, aby se krize, vyvolaná pandemií, nezměnila v děsivou tragédii, nýbrž podnítila humánní a ekologickou konverzi, kterou lidstvo potřebuje”.

(jag)

29. srpna 2020, 13:09