Hledejte

Vatican News
Tisková konference Caritas Internationalis Tisková konference Caritas Internationalis 

Caritas Internationalis vyzvala ke zrušení protisyrských sankcí

Mezinárodní síť Charit – Caritas Internationalis – ve čtvrtek odpoledne prostřednictvím videokonference představila svou výroční zprávu, která dává nahlédnout do činnosti této federace o sto šedesáti dvou členech pracujících ve zhruba dvou stovkách států. Rozpětí jejího působení v loňském roce bylo skutečně široké – od pomoci obětem cyklónu Idai v jižní Africe, přes zásah při epidemii eboly v Konžské demokratické republice, kde Charita konkrétně pečuje o šest milionů lidí a přispívá k osvětě a prevenci dalšího šíření viru až po vleklé humanitární krize v Pásmu Gazy, Venezuele či bangladéšských uprchlických táborech barmského etnika muslimských Rohingů.

výroční zprávy vyplývá, že Caritas Internationalis v tuto chvíli slouží téměř devíti milionům lidem ve čtrnácti zemích, včetně Ekvádoru, Indie, Palestiny, Bangladéše, Libanonu a Burkina Faso. Dva miliony lidí v různých částech světa navíc čerpají z podpůrných programů, financovaných celkovou částkou devíti milionů euro. Vedení mezinárodní Charity si nicméně plně uvědomuje naprostou nedostatečnost poskytované pomoci, a proto neváhá předkládat požadavky nejchudších obyvatel naší planety „u stolu mocných“ v Ženevě a New Yorku. K důraznému apelu využilo také čtvrteční tiskové konference, nazvané výmluvně „Charita jako hlas němých v pohledu na budoucnost post-koronavirového světa“ (Caritas voice of the voiceless, looking at the future in the post-Covid-19 world).

Generální sekretář Caritas Internationalis, Aloysius John, při prezentaci výroční zprávy upozornil na „dvojí zásadní krizi, která vyžaduje okamžitý a rozhodný zásah všech lidí dobré vůle, politických vůdců a všech členů lidského společenství“. Na jedné straně jmenoval „veřejný dluh nejchudších zemí, často splácený z potu a námahy těch nejposlednějších obyvatel daných států“, a na druhé „ekonomické sankce vůči Blízkému východu“. Rovněž kardinála Tagleho, předsedu Caritas Internationalis, znepokojuje situace v Sýrii, Libanonu a sousedních zemích, neboť „z tamních prostých občanů se staly oběti ekonomických sankcí. Hospodářské  embargo spolu s válečným násilím brání sociální spravedlnosti“, vyzdvihl filipínský kardinál a varoval „před dramatickými důsledky koronavirové pandemie a rizikem, že miliony lidí zemřou hlady“.

Mezinárodní charita proto požaduje „bezodkladné zrušení sankcí vůči Sýrii a hospodářského embarga, které utiskují nejchudší obyvatelstvo a pasivně usmrcují nevinné civilisty. Tato nespravedlivá opatření doléhají na nejzranitelnější lidi, zejména v této době pandemie, kdy zdraví obyvatel má být nanejvýš zohledněno“, prohlásil generální sekretář sdružení, Aloysius John. Podle Caritas Internationalis jsou „protisyrské sankce živnou půdou terorismu. Z prchajících lidí se stávají ilegální migranti, které sousední i evropské země odmítají. Jednostranné sankce nedoprovázené jakýmkoli dialogem či vyjednáváním se tak zcela míjejí účelem, ba naopak jsou kontraproduktivní. Jako politický nástroj projevily absolutní neužitečnost, přičemž na životy nebohých civilistů dopadají přímo pustošivě. Nejvyšší cenu za ně platí děti, ženy a staří lidé, již beztak tvrdě zkoušení válkou, napětím, fundamentalismem a nově též pandemií“, nešetřil tvrdými slovy John, francouzský laik indického původu, který mimo jiné vyučoval na olomoucké teologické fakultě.

Generální sekretář Caritas Internationalis připomenul, že protisyrské sankce ovlivňují rovněž sousední země, zejména Libanon, který se Sýrií úzce hospodářsky spolupracuje. „Tři čtvrtiny libanonské populace dnes potřebují podporu a místní měna ztratila osmdesát procent své hodnoty“, vysvětlil John. „To však není jediné, co nám dělá starost“, pokračoval. „Libanon totiž sehrával zásadní úlohu jako středisko k rozesílání humanitární pomoci do Sýrie a Iráku. Pokud se situace v této zemi nezlepší, bude to mít katastrofální důsledky v celém regionu“. Nehledě na to, že již Jan Pavel II. na Libanon pohlížel jako na „vzor vyváženosti pro celý Blízký východ a zemi, která vysílala poselství svobody a pluralismu“.

Na tiskové konferenci vystoupili rovněž zástupci libanonské Charity, kteří konkrétně vykreslili pochmurný obraz ekonomického a sociálního ochuzování. „Existují lidé, kteří prodávají šaty a boty, aby si mohli koupit jídlo“, informovala generální ředitelka Charity z Libanonu. Kardinál Tagle z toho důvodu doporučil rovněž psychologickou pomoc, aby se zabránilo rostoucímu zoufalství a napětí, které obyvatelstvo podněcuje k násilí. Předseda jihoafrické Charity, kard. Wilfrid Fox Napier, zase poukázal na šíření koronaviru v oblastech, kde již byla vyhlášena karanténa, vinou zkorumpovaných politiků.

Celkově se členové mezinárodní sítě Charit shodli na nutnosti zrušení protisyrského embarga, oddlužení nejchudších zemí světa a celosvětovém vojenském příměří. Spolu s papežem Františkem tuto žádost adresují účastníkům příští schůzky ministrů financí skupiny G20. „V tuto chvíli je mimořádně důležité, abychom lidstvu, které se konfrontuje s celosvětovou zdravotnickou krizí, dodali naději do budoucnosti“, uzavřel kardinál Tagle, který kromě Caritas Internationalis předsedá rovněž Kongregaci pro evangelizaci národů. „Papež František prohlásil, že stojíme před novým začátkem: svět nemůže a nesmí pokračovat tak, jako dosud“, zdůraznil filipínský kardinál.

(jag)

17. července 2020, 13:02