Hledejte

Vatican News
2020.02.15 Apertura del 91 Anno Giudiziario del Tribunale dello Stato della Città del Vaticano Giuseppe Pignatone s papežem Františkem na audienci 15. února 2020  (Vatican Media)

Celý život jsem bojoval s mafií, teď soudím v papežově jménu

Dříve státní zástupce Italské republiky, který svou pětačtyřicetiletou kariéru věnoval zápasu s mafií, dnes předseda Tribunálu Městského státu Vatikán, jehož nominace se zvnějšku vykládá jako zjevná papežova snaha o přísnost a transparenci. Taková je stručná vizitka nesoucí jméno: Giuseppe Pignatone, který v čele vatikánského soudu nahradil prof. Dalla Torre, zastávajícího tento úřad po tři desetiletí souběžně s akademickým působením na papežských univerzitách.

Papež František se překvapivým jmenováním Pignatoneho loni v říjnu (3.10.2019) postaral o nečekanou novinku – do vatikánské justice totiž poprvé vstoupil člověk z praxe a vnesl do ní nejenom neoddiskutovatelnou prestiž a vlivnost, nýbrž také stěží srovnatelnou šíři profesionálních zkušeností. V sobotu 15. února, za papežovy přítomnosti, Pignatone zahájil svůj první vatikánský soudní rok.

Giuseppe Pignatone nerad dává rozhovory a vyhýbá se otázkám o osobním životě. „Varuji se kázání, která jsou – řečeno s Einaudim – neužitečná“, cituje druhého italského prezidenta. „Mnohem lepší je příklad, z kterého se poučíte“. Vítá spíše dotazy na svou knihu o Kriminálních vzorcích (Modelli criminali, Laterza 2019), svazek napsaný ve spolupráci s kolegou Michelem Prestipinem, koordinátorem římské protimafijní jednotky. Dokumentuje Pignatoneho celoživotní boj s italským organizovaným zločinem – počínaje sicilskou mafií před kalábrijskou ´ndranghetu a neapolskou camorru po takzvané „malé mafie“ v okolí hlavního města, přímořské Ostii a samotném Římě. Právě v italském hlavním městě, po předchozím působení v Palermu a Reggiu Calabria, Pignatone zakončil dráhu státního zástupce jako generální prokurátor římského odvolacího soudu (2014-2019), tedy na postu, který má ve všeobecném mínění váhu dvou ministerstev. Předcházela mu pověst muže, „který si jen tak nehraje a vyhodí Řím do povětří“, jak dokládají odposlechy vyšetřovaných v kauze mafiózní infiltrace římského magistrátu. Složitost tohoto úřadu popsal pro týdeník Famiglia Cristiana: „Řím je komplikovaný. Pracuje tu camorra, ´ndrangheta a siciliská mafie, ale také malé městské mafie. Výjimečným jevem je rozsáhlá „šedá zóna“ a velice vysoká spotřeba drog s důsledkem čilého narkoobchodu. Přičtěme problémy s korupcí a daňovými úniky, případy bankrotů za stovky milionů euro, a to vše v centru politické moci a v kontextu městské správy tří milionů obyvatel plus turistů, což z Říma činí úžasné místo pro praní špinavých peněz.“

Zmíněná kniha se zabývá rovněž vztahem církve a organizovaného zločinu, kde podle Pignatoneho nastal obrat po apelu Jana Pavla II. v sicilském Agrigentu roku 1993, jemuž předcházely dokumenty biskupů a rostoucí uvědomělost občanské společnosti. „Mafii to tak znepokojilo, že reagovala vraždou otce Puglisiho a atentátem na římské kostely. V odposleších ještě v roce 2005 o tehdejší papežově výzvě mluvili velmi ostrými tóny. A pak přišla exkomunikace mafiánů papežem Františkem v kalábrijském Sibari.“

V květnu loňského roku sedmdesátiletý Pignatone odložil prokurátorský talár se slovy: „Jsem vděčný Prozřetelnosti v prvé řadě a státu v druhé za život, který jsem prožil. Vyžádal si určité osobní i rodinné oběti, ale měl cenu“.  Již o několik měsíců později jej však kontaktoval státní sekretář Svatého stolce s nabídkou služby ve vatikánské justici. „Bylo to překvapení a pocta zároveň. Samozřejmě jsem přijal a za dva týdny jsem obdržel jmenovací dekret. Rád bych Svatému otci poděkoval, že si mne vybral, a vyjádřil naději, že udělám něco užitečného pro papeže a církev“, svěřil se nový předseda vatikánského soudu týdeníku Famiglia Cristiana v exkluzivním rozhovoru, prvním a dosud jediném v nové funkci (tištěné vydání týdeníku, 20.2.2020).

„Nenáleží mi, abych interpretoval důvody, které vedly k mé volbě“, podotýká, „jistě se přihlédlo k mé předchozí zkušenosti. Nicméně tu vykonávám jinou práci – už nejsem státní zástupce, kterému se zde říká promotor spravedlnosti, nýbrž soudce. O vyšetřování nic nevím, vynáším rozsudky“, upozorňuje Pignatone a připouští, že je prvním řádným vykonavatelem moci soudní, který překročil vatikánské hranice. „Ano, jsme tu všichni laici, ale kolegové jsou univerzitní profesoři anebo advokáti činní v Itálii či ve výslužbě. Našel jsem tu lidi vysokých profesionálních a lidských kvalit, kteří za dlouholetou práci získali cenné zkušenosti. Mohu s nimi konfrontovat svou vlastní zkušenost z antimafijní a protikorupční činnosti. Když se tato součinnost podaří, nepochybně umocní pozitivní výsledky“, soudí Pignatone a zamýšlí se nad legislativními nástroji, které mu vatikánská justice dává k dispozici: „Za posledních deset let, avšak zejména za papeže Františka, vatikánský stát ve svých zákonech uznal obsah nejdůležitějších mezinárodních úmluv, podepsaných Svatým stolcem, které se týkají praní špinavých peněz, korupce, ochrany nezletilých, zločinů proti lidskosti a terorismu. Vzal na sebe zvláštní závazek při potírání ilegálních finančních operací na mezinárodní úrovni, jak papež zdůraznil v promluvě při zahájení soudního roku.“

Vatikánští soudci hierarchicky závisejí na papeži, který je absolutním vládcem vatikánského státu, upřesňuje Pignatone, avšak jejich rozhodnutí také zde podléhají jedině zákonu. A při vynášení rozsudků nesou zcela jiný typ odpovědnosti, protože soudí papežovým jménem a za vědomí, že dění v maličkém církevním státě se promítá do celého světa, uzavírá nový předseda Vatikánského tribunálu.

 

Připravila Jana Gruberová

 

 

16. března 2020, 15:30