Hledejte

Vatican News
Emeritní papež Benedikt XVI. Emeritní papež Benedikt XVI. 

Uplynulo 10 let od ustanovení personálních ordinariátů pro anglikány

Před deseti lety (4. listopadu 2009) vydal papež Benedikt XVI. apoštolskou konstituci Anglicanorum coetibus, kterou ustanovil personální ordinariáty pro anglikány toužící „vstoupit do plného společenství s katolickou církví“. Bylo to přelomové rozhodnutí, které dovolilo mnoha členům této komunity zachovat tradice svých předků, ale zároveň navázat jednotu s Petrovým nástupcem.

Vytvoření ordinariátů bylo pro mnoho anglikánských duchovních a komunit skutečným „skokem víry“. Vyžadovalo od nich opuštění pohodlí a bezpečného života plynoucího z platů zabezpečených anglikánskou církví, využívání jejích budov a garanci důchodů. „Začínal jsem skutečně od nuly,“ říká otec Keith Newton, který stojí v čele Ordinariátu Naší Paní z Walsingham zahrnujícího Anglii a Wales. „Navzdory mnoha obavám, se nikdo z nás nestal bezdomovcem, ani neměl hlad,“ dodal tento bývalý anglikánský biskup, manžel a otec tří dětí.

„Velká Británie zoufale potřebuje evangelizaci,“ říká otec Newton. „A zatímco katolické diecéze latinského obřadu jsou považovány za import ze zahraničí, ordinariát je vnímaný jako místní,“ poznamenává. V současné době do něj patří přes tři a půl tisíce věřících.

Kromě britského ordinariátu vznikl postupem času také Ordinariát sv. Petra pro Spojené státy, k němuž se hlásí téměř 7 tisíc věřících, a austalský Ordinariát Naší Paní od Jižního kříže, kde rovněž slouží bývalý anglikánský biskup, ženatý otec dvou dětí. Vzhledem k tomu, že anglikáni měli rozvinutou misijní síť, zahrnují dnes ordinariáty komunity z celého světa. „V mé oblasti je mnoho lidí, kteří mluví španělsky. Hlásily se k anglikanismu, ačkoli jejich rodiny už po generace přicházejí na bohoslužby do katolické církve,“ říká biskup Steven Lopes z Ordinariátu sv. Petra ve Spojených státech.

„Díky rozhodnutí papeže Benedikta mohu být katolík a zároveň nezavrhovat svou anglikánskou tradici,“ říká Christopher Mahon, člen farnosti ordinariátu v kanadské Ottawě. „Naše vlastní tradice, které si velmi vážíme, byly uznány za přínos pro krásu a svatost církve. Hluboce nás to dojímá a posiluje to vědomí, že katolická církev je naším domovem,“ poznamenává.

Personální ordinariát se liší od diecéze kritériem přináležitosti věřících k této administrativní jednotce. Není tedy vázán striktně na určité teritorium, ale tvoří ho skupiny věřících rozeseté na různých územích, kteří tvoří společenství zvláštního druhu – tak jako v případě bývalých anglikánů.

(job)

6. listopadu 2019, 16:51