Hledejte

Vatican News
Mons. Cesare Pasini Mons. Cesare Pasini  (AFP or licensors)

Japonsko se zajímá o papežovu návštěvu i křesťanskou kulturu, říká prefekt Vatikánské knihovny

Japonci jsou vděční papeži, který v závěru listopadu zavítá do jejich vlasti, a zároveň se živě zajímají o dějiny křesťanského pronásledování, které na japonském území trvalo od konce 16. do poloviny 19. století, potvrzuje mons. Cesare Pasini, prefekt Vatikánské apoštolské knihovny, po návratu z oficiální návštěvy Japonska.

Prefekt Vatikánské knihovny vystoupil na dvou konferencích (ve městech Óita a Nagasaki) v rámci spolupráce s japonskými institucemi, které se podílejí na uchování a studiu tzv. Maregova fondu, tvořeného zhruba deseti tisíci dokumenty. Italský salesián don Mario Marega shromáždil ve 30. a 40. letech minulého století spisy dosvědčující pronásledování japonských křesťanů, vysvětluje mons. Cesare Pasini:

„Jde  především o dokumenty, které se týkají sčítání lidu a jsou srovnatelné s našimi farními matrikami. V tomto případě se ale jedná o seznamy pořizované při buddhistických pagodách, které dokládají, jak byli občané zapisováni a zároveň kontrolováni, aby se ověřilo, že opustili křesťanskou víru. Na konferencích jsem mohl oznámit, že naše knihovna již restaurovala, utřídila a digitalizovala všechny dokumenty tohoto fondu. Nyní je třeba uzavřít poslední část práce, která je již ve značně pokročilé fázi, a sice studium spisů a jejich uspořádání do databáze, která bude zpřístupněna publiku.“

Japonské instituce napojené na Národní institut humanitních studií (NIHU) spolupracují na záchraně Maregova fondu od roku 2014, doplňuje prefekt Vatikánské knihovny.

„Tato okolnost dosvědčuje jejich vůli k dialogu a respekt vůči církvi. Samozřejmě nechybí ani historický a sociologický zájem, protože ony spisy poskytují velice precizní průřez společností dané doby a seznamují s tehdejší japonskou rodinou, úlohou hlavy rodiny, prací, způsobem života. To je pro japonské vědce velmi zajímavé, a proto usilují o hlubší záběr bádání. Mohl jsem nicméně konstatovat nevšední pozornost, kterou v Japonsku věnují pronásledování křesťanů ve zmíněných stoletích, a to nejenom z kulturního, ale také z náboženského hlediska. Ve městě Óita jsem navštívíl dvě výstavy, které popisovaly život pronásledovaných křesťanů. Mezi exponáty bylo několik křížů a kovové svaté obrázky, které byli křesťané nuceni pošlapávat při rituálech efumi. V Usuki na ostrově Kjúšú jsem také navštívil místo, kde dříve býval křesťanský hřbitov. Hroby nejsou vidět, ale i v nejtemnějších stoletích toto místo nebylo vymazáno či vystaveno vandalství, naopak bylo stále s úctou uchováváno. Přijely tam televizní štáby, takže jsem měl pocit, že přitahuje jak toto místo a starobylé dochované předměty, tak já coby zástupce Vatikánu...“

Je patrné, že očekávání papežovy návštěvy se stupňuje. Konference ve městě Óita byla zorganizována právě k poctě papeže Františka, pokračuje mons. Pasini:

„Kromě silného zájmu o účast na mši svaté v Nagasaki a na dalších bodech papežova programu jsem si všiml, že tu budí mnohem širší pozornost křesťanství jako takové a jeho význam v japonských dějinách. V Óitě bylo přijetí tak slavnostní, že jsem to přikládal brzkému papežovu příjezdu. Na paláci tamní prefektury dokonce vedle japonské státní vlajky visel vatikánský prapor!“

Uzavírá prefekt Vatikánské knihovny po návratu z Japonska.

(jag)

5. listopadu 2019, 15:06