Hledejte

Vatican News
2019.08.26 Stretta di mano Al Maktoum con Mons Guixot Mons Guixot a Al Maktoum během návštěvy papeže Františeka v Abu Dhabí 4. února 2019. 

Strach je nepřítelem číslo jedna, nepřiživujme střet civilizací

Nově ustanovený Vyšší výbor pro realizaci cílů Dokumentu o lidském bratrství je konkrétním případem, jak náboženští vůdci mohou budovat mosty, posilovat dialog a překonávat pokušení uzavírat se do sebe a přiživovat „střet civilizací“, říká předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog mons. Miguel Ángel Ayuso Guixot v rozhovoru pro vatikánská média.

Jak připomíná mons. Ayuso Guixot, podpis deklarace i vznik nové instituce, která má sloužit jako výkonný orgán, umožnila podpora ze strany korunního prince Mohameda bin Zayeda Al Nahyana.

„Papež František, v návaznosti na své předchůdce, prostřednictvím dialogu založeného na úctě a přátelství, nepřestává slovy i skutky povzbuzovat svět a všechny lidi dobré vůle k šíření tří věcí: bratrství, pokoje a soužití. Nezapomeňme, že tyto tři prvky jsou zásadní, chceme-li skutečně uzdravovat rány našeho světa. Jsou abecedou naší budoucnosti. Má očekávání jsou veliká, protože jakmile byl tento proces zahájen, musíme hledat veškeré možné cesty postupující od základny směrem vzhůru a naopak, na národní i mezinárodní úrovni, které by do něj zahrnuly mezinárodní instituce, náboženské, sociální, akademické i politické představitele a především oslovily mladé lidi.“

Papež František během tiskové konference při návratu z Abú Dhabí zdůraznil, že tato deklarace by se měla studovat na školách a univezitách. Jak se pokročilo v tomto směru?

„Jsme vděční za tento dobrý počátek, na různých úrovních a na různých místech světa. Nechci citovat konkrétní školy nebo univerzity, abych nějakou neopominul. Jedna věc však je zásadní: jsme na cestě! (…) Perspektiva vzdělávat se a vzdělávat druhé ke kultuře setkání, bratrství a míru v důsledku nezbytně zahrnuje vůli revidovat v tomto světle formační a akademické programy ve školách a vzdělávacích institucích, na univerzitách. Prvním krokem je studium, reflexe a šíření Dokumentu o bratrství, jak nás o to žádá Svatý otec. Chtěl bych dodat, že papež ve své promluvě na Jihoitalské teologické fakultě v Neapoli, letos v červnu, podal přesný návod na to, jak zahájit tuto „dialogickou teologii“.

Některé katolické kruhy mají zato, že Abúdhabská deklarace ve svém úsilí o dialog sklouzává do synkretismu. Co byste řekl k této kritice?

„Jakkoli respektuji názor těch, kdo si v dobré víře myslí, že Deklarace z Abú Dhabí by mohla sklouzávat do synkretismu nebo relativismu, myslím si, že strach je v mezináboženském dialogu nepřítelem číslo jedna. Katolická církev připomíná hodnotu své vlastní identity, odvahu k jinakosti a upřímnost svých úmyslů. Nejde o to vytvářet jakýsi „melting pot“ (tavící kotlík), v němž jsou všechna náboženství považována za stejná, nýbrž o to, aby všichni věřící, lidé hledající Boha a všechni lidé dobré vůle bez náboženské příslušnosti měli stejnou důstojnost. Otevřme se dobrodružství a stávejme se průvodci každé lidské bytosti na její cestě k Pravdě. Církev a papež František po nás dnes žádají, abychom překročili práh a prožívali svou identitu „s odvahou k jinakosti“. Jedině takto se věrnost Bohu v Ježíši nově projeví v budování civilizace smlouvy, která vnímá bohatství různosti v mírui a vzájemné výměně darů. Pluralismus – a to nejen náboženský - našich společností je skutečností, která nás vybízí k zamyšlení nad naší identitou, bez níž je autentický mezináboženský dialog nemyslitelný.“

Za několik dní si připomeneme 18. výročí atentátů z 11. září, tragickou událost, která podpořila teze zastánců „střetu civilizací“. Můžeme Abúdhabskou deklaraci chápat jako protilátku na tezi o „střetu civilizací“?

„Myslím si, že Deklarace z Abú Dhabí je globálním apelem na „civilizaci lásky“, která je protikladem touhy po střetu civilizací! Modlitba, dialog, vzájemná úcta a solidarita jsou jedinými zbraněmi, které mohou překonat terorismus, fundamentalismus a veškeré formy válek a násilí. A jsou to zbraně, které jsou součástí duchovní výzbroje všech náboženství. Mír je vzácné dobro, touha obývající srdce každého člověka, věřícího i nevěřícího, a měl by vést veškeré lidské snažení. Papež František ve svém vystoupení na Globální konferenci o lidském bratrství (Global Conference of Human Fraternity) v Abú Dhabí řekl: „Neexistuje žádná alternativa. Buď budeme budovat budoucnost společně, nebo nebude žádná budoucnost. Zejména náboženství se nemohou vzdát naléhavého úkolu budovat mosty mezi národy a kulturami“. Přišel čas, v němž „se náboženství mají aktivněji, s odvahou, smělostí a bez přetvářky, zasazovat v pomoci lidské rodině, aby dozrála ve schopnosti smíření, perspektiv naděje a konkrétních cest míru.“

Nový výbor může posloužit v tomto smyslu jako vzácný nástroj v dialogu mezi monoteistickými náboženstvími, ale také se všemi lidmi dobré vůle, dodal v rozhovoru pro vatikánská média předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog mons. Miguel Ángel Ayuso Guixot.

 

(job)

26. srpna 2019, 18:37