Cerca

Vatican News
Vatikánská muzea Vatikánská muzea 

Plečnikovy kalichy ve Vatikánských muzeích

Makrokosmos vtělený do mikrokosmu. Velikost a majestátnost architektonického díla zestručněná v nepatrnosti mešního kalicha. Ve schopnosti navázat osmotický vztah v prolínání těchto dvou uměleckých ztvárnění spočívá výjimečnost a největší zásluha Jože Plečnika, slovinského architekta a designéra, jemuž je věnována výstava zahájená 27. června ve Vatikánských muzeích.

Expozice, která se uzavře 7. září, vznikla za spolupráce s ministerstvem kultury Slovinské republiky, lublaňskou arcidiecézí a slovinským velvyslanectvím u Svatého stolce, informuje deník L´Osservatore Romano (26.6.2019). Jedná se o nevšední příležitost ke shlédnutí třiatřiceti liturgických předmětů, které slovinský umělec realizoval v originálním a inovativním stylu a za využití moderních, výrazně ostrých, geometrických forem. Zdobí je jednoduché grafické ornamenty anebo drahé kameny.

Výstava předkládá pečlivý výběr Plečnikových kalichů, monstrancí, ciborií a pyxid spolu s dokumentárním filmem, který seznamuje se sakrální architekturou lublaňského mistra a jejími nejvýraznějšími příklady. Na Kalichu chrismatis (1942) si lze všimnout zmiňované Plečnikovy dovednosti, s níž do mikrokosmu mešního kalicha vlévá makrokosmos architektonické stavby. Noha kalicha je pojatá jako kupole, která je nepostradatelným prvkem východních pravoslavných kostelů. Dvojí nodus, vyrůstající z jeho dříku, je rovněž kupolovitého tvaru, a číši zdobí sférické kameny. Celek se tak vyznačuje prostotou a dynamičností zároveň – linearitu liturgického předmětu zpřetrhávají uvedené stylistické prvky, čímž mu udělují jakousi zvlněnou a oslnivou eleganci.

Za zmínku stojí také kalich sv. Michaela (1939), v němž se hladký povrch protíná s gravírováním. Dřík ze žlutého zlata konstrastuje s uzlem z hladkého kamene, aniž by všechny tyto stylistické prvky bránily šťastné syntéze. Na výstavě lze shlédnout také Mramorový kalich (1914), jeden z nejznámějších Plečnikových liturgických předmětů. Jeho úzké hrdlo umožňuje prostorové zdůraznění číšky (cuppy) a noha kalicha je protkána květinovými motivy, čímž dílo nabývá výjimečné jemnosti.

Výstavě ve Vatikánských muzeích vděčíme za dvojí, pokračuje deník Svatého stolce. Jednak přibližuje umně zhotovené liturgické předměty a jednak – což není méně důležité – upozorňuje jak odborníky, tak veřejnost na umělecké hodnoty, kterým se v minulosti nedostalo náležitého docenění a chvály. Jako by snad tvorba kalichů byla jakýmsi okrajovým uměleckým výrazem Plečnikovy frenetické a vulkanické činnosti. Mravenčí a jemná práce na liturgických předmětech je však nedílnou součástí umělcovy dráhy, soudí vatikánský list.

Jisté je, že v kolektivní imaginaci se jméno Jožeho (či Josipa) Plečnika váže hlavně k architektuře. Stačí pomyslet na jeho architektonickou proměnu rodné Lublaně, ale též Prahy a Vídně. Nejvýrazněji se jeho umění projevilo v Lublani, pro niž projektoval první veřejné budovy a bytové jednotky, čímž zahájil proces její transformace v moderní město. Na velice krátkém časovém úseku dospěl k přesvědčení, že ze „svého“ města učiní nové Athény. K dosažení tohoto cíle vypracoval dva urbanistické plány, čímž z Lublaně učinil město s nezaměnitelnou fyzignomií a čitelným autorským podpisem, obdobně jako třeba Gaudího Barcelona. Jak upozorňují někteří badatelé, přídech věčnosti, kterým oslovuje Plečnikova architektura, plyne z užití klasických forem. Jeho dílo lze považovat za „absolutní architekturu“ či „absolutní design“. Nakolik se dnes může jevit nemoderně, je nutno přiznat, že Plečnikův klíčový přínos k architektuře 21. století spočívá právě v odhalení významu klasického umění a absolutna.

Jože Plečnik byl horlivý katolík a svým výtvorům vštěpoval energii pramenící z upřímně prožívané víry. Tento duševní a duchovní postoj jej tudíž přiváděl k tomu, aby svou práci chápal především jako poslání. V důsledku toho se jeho umění obohatilo o tuto hlubokou motivaci, která mu propůjčuje moc a charisma takové intenzity, s níž se jen zřídka setkáváme, uzavírá list L´Osservatore Romano na okraj výstavy Plečnikových liturgických předmětů ve Vatikánských muzeích.

(jag)

5. července 2019, 10:35