Cerca

Vatican News
2019.06.10 Documento della Congregazione per l’Educazione Cattolica, Maschio e femmina li creò. Per una via di dialogo sulla questione del gender nell’educazione Dokument Kongregace pro katolickou výchovu: Maschio e femmina li creò. Per una via di dialogo sulla questione del gender nell’educazione. 

Vatikán o teoriích, které považují gender za důležitější než pohlaví

„Demokratický stát nemůže redukovat výchovně-vzdělávací osnovy na nějaké uniformní myšlení (pensée unique) zvláště, jde-li o oblast tak delikátní, týkající se zásadní koncepce lidské přirozenosti a přirozeného práva rodičů na svobodnou výchovu a vzdělání podle lidské důstojnosti“ – říká dnes zveřejněný vatikánský dokument věnovaný otázce genderu na výchovně-vzdělávacím poli.

„Každá škola proto musí být vybavena takovými organizačními nástroji a didaktickými programy, jež toto právo rodičů umožňují a konkretizují,“ dodává Kongregace pro katolickou výchovu v dokumentu nazvaném „Jako muže a ženu je stvořil“ (Maschio e femina li creó) s podtitulkem vstříc dialogu o otázce genderu ve školství (č.55).

Nový třicetistránkový vatikánský dokument, podepsaný  2. února t.r. prefektem zmíněné kongregace, kard. Versaldim, a sekretářem arcibiskupem Zanim, nepřináší nic nového, shrnuje dosavadní církevní učení, počínaje Druhým vatikánským koncilem, který zmiňuje »pozitivní a rozumnou pohlavní výchovu«, kterou mají všichni lidé dostávat v rámci svého nezcizitelného práva na výchovu, »odpovídající cíli jim vlastnímu, nadání a různosti pohlaví, přizpůsobenou jejich kultuře a zděděným tradicím a zároveň otevřenou bratrskému soužití s jinými národy v zájmu pravé jednoty a pravého míru na zemi« (Gravissimum educationis, 1).“ (srov. Jako muže a ženu je stvořil č.3)

„Na cestě dialogu o otázce genderu ve školství – čteme v úvodu dokumentu – je nezbytné mít na paměti rozdíl mezi genderovou ideologií a disciplinou genderových studií humanitních věd. Zatímco zmíněná ideologie tvrdí, jak upozorňuje papež František, »že je odpovědí na určité někdy pochopitelné aspirace a snaží se prosadit jako absolutní a nezpochybnitelná,  ba dokonce diktuje, jak mají být vychovávány děti« (Amoris laetitia, 56), což znemožňuje dialog, nechybějí genderové studie, jež zkoumají způsob, jakým se v různých kulturách projevuje rozdíl mezi mužským a ženským pohlavím. Vůči tomuto zkoumání je možné se otevřít a naslouchat, argumentovat a navrhovat“ (č.6). Do těchto tří kroků je strukturován příspěvek vatikánské Kongregace pro katolickou výchovu k dialogu o otázce genderu v oblasti školství.

Genderové teorie, zejména ty radikální – jak podává kritická analýza vatikánského dokumentu -  představují proces postupného odnímání přirozenosti nebo jejího převádění na totální volitelnost subjektivním citovým rozhodnutím. Takto se pohlavní identita a rodina stávají „tekutými“ či plynnými“ postmoderními dimenzemi, které se zakládají na špatně pochopené svobodě cítění a chtění a nikoli na pravdě bytí; na momentálním emotivním popudu a vůli individua. Předpoklady zmíněných teorií vyplývají z antropologického dualismu, z oddělování těla, redukovaného na netečnou matérii, od vůle, která se absolutizuje a manipuluje tělem podle svého zalíbení. Tento fyzický a voluntaristický akcent vede k relativismu, kde je všechno rovnocenné a nerozlišené, zbavené řádu i účelu. Všechny tyto teoretizace – od umírněné až k těm nejradikálnějším – považují gender za významější než pohlaví, což vede za prvé ke kulturní a ideologické revoluci v relativistickém horizontu, a za druhé k jurisdikční revoluci, neboť tato stanoviska prosazují specifická individuální a sociální práva“ (č.20) – konstatuje nový dokument Kongregace pro katolickou výchovu.

 

(mig)

10. června 2019, 15:06