Cerca

Vatican News
Kardinál Parolin v Aula Magna Papežské gregoriánské unvierzity Kardinál Parolin v Aula Magna Papežské gregoriánské unvierzity 

Kardinál Parolin: Dohoda s Čínou je „sui generis“

„Dohoda s Čínskou lidovou republikou stála mnoho práce, doufejme, že přinese plody pro dobro církve i této země,“ řekl kardinál Pietro Parolin na okraj konference věnované dohodám Svatého stolce se státy od 19. do 21. století. Vatikánský státní sekretář pronesl úvodní přednášku této dvoudenní akce probíhající na Papežské gregoriánské univerzitě a na římské École française.

„Nyní přišel čas, aby provizorní dohoda o jmenování biskupů v Číně začala fungovat v praxi,“ řekl kardinál Parolin ohledně dohody podepsané 22. září loňského roku v Pekingu. Zdůraznil, že „jde o případ sui generis, protože byla uzavřena mezi dvěma stranami, které se ještě navzájem neuznávají“.

Ve své přednášce vatikánský státní sekretář s odkazem na bilaterální dohody konstatoval, že církev „po státu nežádá, aby působil jako Defensor fidei, nýbrž jí umožňoval plnit její poslání“, zaručoval svobodu náboženství věřícím všech vyznání a dovolil církvi „podílet se efektivně na duchovním i materiálním rozvoji země a posilovat pokoj,“ jak o tom mluví koncilní konstituce Gaudium et spes.

Kardinál Parolin poukázal na dohody se zeměmi, v nichž jsou katolíci menšinou, jako je Tunisko (1964), Maroko (1983), Izrael (1993) až po Palestinskou samosprávu v roce 2015, a zdůraznil, že i v minulosti Svatý stolec usiloval o dohodu s „nekřesťanskými“ státy. V případě dohod se západními státy, které se označovaly za katolické, se pak vždy usilovalo o „zajištění nezávislosti církve před pokusy státu zasahovat do jejích vnitřních záležitostí a biskupských nominací“.

Zcela zvláštní kapitolu představují vztahy Svatého stolce se státy, s nimiž nemá žádnou dohodu nebo konkordát, např. mnoho zemí s pravoslavnou tradicí, ale především anglosaské země, jako Velká Británie a Spojené státy. V těchto případech se delikátní záležitosti řeší na základě principu respektu k danému slovu a tzv. gentelmen agreement, neformální dohodě mezi stranami. Kardinál Pietro Parolin zmínil také případ Vietnamu, kde je dohoda o jmenování biskupů doposud pouze ústní. Je tedy vůbec zapotřebí zvláštních dohod se státy?

„Existuje velmi mnoho států, s nimiž církev smlouvu neuzavřela, a přesto v nich žije a působí. Dohoda však je velice užitečným nástrojem k zajištění svobody církve – a v tom je také její hlavní cíl –  v obecnějším rámci náboženské svobody, která je základním lidským právem,  k regulování oblastí vzájmené spolupráce mezi církví a státem a předcházení konfliktům… Proto Svatý stolec usiluje o uzavírání smluv také se státy, které je doposud neměly.“

Jaká jednání momentálně probíhají?

V posledních letech jsme hodně pracovali především s africkými zeměmi. Mnoho afrických států projevilo zájem a zahájilo jednání, která postupně dospívají ke konci. Nemluvě o dohodě s Čínou, která si vyžádala mnoho práce. Bylo to dlouhé jednání, ale nakonec se podařilo a my doufáme, že skutečně přinese plody pro dobro církve a země. V této chvíli je důležité, aby docházelo k plnění, totiž aby dohoda o biskupských nominacích začala fungovat v praxi. Pro tuto chvíli se nepočítá s ničím dalším. Pak uvidíme, co učiní Pán ve své prozřetelnosti…“ Řekl Vatikánskému rozhlasu kardinál Parolin.

(job)

1. března 2019, 14:01