Beta verze

Cerca

Vatican News
Fotografická výstava Fotografická výstava 

Umělec je prorok a básník

Sbírka moderního umění Vatikánských muzeí, jejíž vytvoření před pětačtyřiceti lety podnítil Pavel VI., oslavuje svatořečení svého zakladatele fotografickou výstavou, dokumentující významné okamžiky dialogu mezi církví a uměním, který se papež Montini snažil obnovit.

Titul této komorní expozice, kterou lze shlédnout do konce ledna příštího roku, cituje z promluvy Pavla VI. při inauguraci zmíněné kolekce (23.6.1973), v níž moderního umělce označil za „proroka a básníka“. Těmto slovům o deset let dříve předcházela homilie v Sixtinské kapli při mši svaté pro umělce (7.5.1964), ve které Pavel VI. zřetelně vyjádřil touhu církve po smíření a přátelství s umělci, od kterých ji po dlouhá léta dělí propastný odstup. Na konkrétní důkaz tohoto přání poté papežův osobní sekretář, mons. Pasquale Macchi, koordinoval devítileté shromažďování uměleckých děl, které díky donacím ze strany umělců, sběratelů a soukromých i veřejných institucí a aniž by zatížilo rozpočet Svatého stolce vyvrcholilo vznikem původního jádra moderních vatikánských sbírek. Spolu s přírůstky Vatikánské obrazárny z 20. století, které do ní obstaral již papež Pius XII., tehdy čítalo tisíc uměleckých děl, zatímco k dnešku je jich více než 8000 tisíc. Mezi mnoha významnými autory vynikají van Gogh, Bacon, Botero, Chagall, Carrá, Dalí, de Chirico, Manzú, Capogrossi, Fontana, Burri a Matisse. Posledně jmenovanému byl roku 2011 věnován samostatný sál, ve kterém návštěvník najde přípravné skici k vitrážím a keramické výzdobě Růžencové kaple v provensálském Vence, jež se staly součástí vatikánských sbírek díky donaci umělcova syna, Pierra Matisse.

Pavel VI. vkládal nesmírnou důvěru do umělců a umění a oběma přikládal mimořádné poslání. V tvořivém procesu, v němž se spojují racionalita, poznání, víra, důvěra a mystérium, spatřoval možnost, jak vyslovit plně nevyslovitelné a zjevit plně neviditelné. Tato vize Pavla VI. se vztahovala také na soudobé umělce a kolekce moderního umění ve Vatikánských muzeích ji měla dosvědčovat, potvrzuje pro naše mikrofony její kurátorka, Micol Forti. Podle papeže Montiniho totiž muzea nejsou pouze nádherným hřbitovem...

„Nejsou tedy nehybným místem, kde se nazírá minulost, nýbrž prostorem, kde pulsuje život. Způsob, jakým dnes vykládáme Michelangelovu Sixtinskou kapli anebo Caravaggiovo Snímání z kříže je plodem toho, jak obýváme svou dobu. Přítomnost udává ráz našemu poznávání minulosti. Muzea jsou tudíž výsadním prostorem, kde se uchovává minulost, ovšem jejím uchováním rovněž utváříme budoucnost.“

Když Pavel VI. v roce 1973 otevíral moderní kolekci, toužil po novém jaru pokoncilového sakrálního umění. Došlo k něčemu takovému?

„II. Vatikánský koncil nám zanechal důležité reflexe o sakrálním umění a současném sakrálním umění. Pavel VI. si od otevření moderních sbírek a veškeré podobně směrované činnosti svého pontifikátu sliboval nejenom opětovné navázání dialogu s uměním, nýbrž zahájení nové a plodné umělecké sezóny. Nicméně přetrvává mnoho problémů, a proto nelze odpovědět jednoznačně kladně. Na druhé straně lze přiznat, že například v Itálii se v rámci nově postavených kostelů umělecky tvoří skutečně hodně a že toto umění vyžaduje odvahu, poznání, moudrost a kontakt se společenstvím, v kterém daná církev působí a šíří se.“

V dnešním umění ale dosud přebývají mystérium, transcendentno a náboženství v širokém slova smyslu? Inspirují ještě umělce?

„Umělci, a především velcí umělci, ke kterým odkazovali Pavel VI. a koncilní otcové, jsou lidé, které stále zajímá mystérium a náboženství, pojímané jako nejvyšší výzva onoho poslání, které jim přiznal Pavel VI., tedy zpřítomňovatelů neviditelného a nevyslovitelného. Otázka, zda se umělce podaří zapojit a povolat do projektu, který by byl nejenom estetický, nýbrž také církevní, je rukavice hozená zítřku.“

Domnívá se kurátorka vatikánských sbírek moderního umění.

(jag)

7. listopadu 2018, 13:18