Cerca

Vatican News
Polský kardinál August Hlond Polský kardinál August Hlond 

Hrdinské ctnosti “anděla z Auschwitz” a dalších jedenácti Božích služebníků

Dva Italové a dva Poláci, jeden občan Spojených států, jeden Francouz, Kolumbijec a Němec, a dále jedna argentinská, španělská, italská a německá řeholnice. Tolik alespoň co do seznamu národností vypovídají nové dekrety Kongregace pro svatořečení, které uznávají heroické ctnosti dvanácti Božích služebníků a služebnic, kteří všichni žili v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století.

Petrův nástupce je schválil při sobotní audienci pro kard. Angela Amata, prefekta zmíněné vatikánské kongregace. Církev tak potvrdila, že hrdinského stupně ctností již za pozemského života dosáhli:

salesián, arcibiskup varšavsko-hnězdenský a polský primas, kard. August Hlond, zakladatel Kristovy společnosti pro emigranty (1881-1948). Byl zatčen a pronásledován gestapem a v posledních letech života také komunistickým režimem;

kolumbijský spisovatel a biskup Miguel Ángel Builes Gómez, zakladatel několika řeholních společenství a biskup diecéze Santa Rosa de Osos (1888-1971). Stavěl se silně kriticky vůči některým formám moderního tance a jako neúnavný pastorační pracovník ustavil 23 nových farností;

italský diecézní kněz a zakladatel kongregace oblátek Krista Krále, o. Enrico Mauri (1883-1967). Je znám také svým charitním dílem “Madonnina del Grappa”, které poskytovalo útulek vdovám a sirotkům z první světové války. Později se stalo “Apoštolskou líhní” pro sirotky, směřující ke kněžství. Do italských diecézí bylo v průběhu let takových kněží inkardinováno více než padesát;

francouzský řeholní kněz o. Jean-Baptiste Berthier, člen misijního institutu Panny Marie z La Salette a zakladatel kongregace misionářů Svaté rodiny (1840-1908), známý též jako horlivý kazatel při lidových misiích v jižní Francii;

německý jezuita, o. Wilhelm Eberschweiler, “apoštol radostné Boží lásky” (1837-1921). Prožil nikterak výjimečný, běžný život duchovního otce a rádce, avšak právě svým svědomitým plněním povinností a radostí srdce se stal vzorem pro mnohé věřící natolik, že na jeho trevírském hrobě nikdy nevyhasnou svíčky;

italský kněz o. Pietro Uccelli (1874-1954), člen Společnosti sv. Františka Xaverského pro zahraniční misie (misionáři xaveriáni), který mimo jiné působil v Číně;

italský kněz, o. Pio Dellepiane (1904-1976), člen Řádu nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, předchůdce duchovní rodiny otce Pia z Pietrelciny;

profes Norbert McAuliffe, občan USA a člen Institutu bratří Nejsvětějšího srdce, který strávil dvacet let v Ugandě jako ředitel a zakladatel první řádové misie v Gulu (1886-1959);

španělská řeholnice Františka od Ježíšových ran (občanským jménem Colomba Antonia Martí y Valls), členka druhého řádu sv. Františka z kláštera Boží prozřetelnosti v Badaloně;

argentinská dominikánka Eleonora od Nejsvětější Marie (občanským jménem Isora Maria Ocampo, 1841-1900);

italská řeholnice Maria Edvige Zivelonghi (1919-1949), členka Kongregace Dcer Ježíšových;

a konečně německá řeholnice, která vstoupila do rakouského kláštera trinitářek, sestra Maria Angela od Nejsvětějšího srdce Ježíšova (1990-1944), občanským jménem Maria Cëcilia Autsch, zvaná “anděl z Auschwitz”. Kvůli veřejné kritice Hitlerova režimu (“Hitler je pro Evropu pohroma”, prohlásila) byla zatčena a poslána nejprve do koncentračního tábora v Ravensbrücku, odtud pak do Auschwitz, kde se seznámila se slovenskou židovskou lékařkou Margitou Schwalbovou. Ta o ní roku 1947 napsala: “To, co vykonávala pro své spoluvězně, činila se samozřejmostí a přirozeností, z velkého lidského citu, který nutí k pomoci trpícím. Tisíckrát vystavila svůj život nebezpečí, nesčetněkrát tím sama sobě uškodila, ale nikdy ani na okamžik nezaváhala. Šla svou přímou, světlou cestou” (Margita Schwalbová, Elf Frauen. Leben in Wahrheit, Annweiler 1994). Sestra Angela zemřela při bombardování lazaretu v táboře Birkenau v prosinci 1944. Dochovalo se více než sto dopisů ze čtyřletého věznění, které v šifrách vypovídají o hluboké víře v Boha a staly se podkladem k zahájení beatifikačního procesu ve Vídni (8.12.1990).

(jag)

21. května 2018, 13:32