Kardinál Parolin na balkánském mírovém fóru vyzdvihl kulturu setkávání

Vatican News

Ve svém projevu na jednodenním Fóru pro dialog a mír na Balkáně, které se koná v sobotu 17. června ve slovinské Capodistrii, kardinál Pietro Parolin poděkoval přítomným, včetně prezidenta země, premiéra a zástupců křesťanských církví a dalších náboženských vyznání, za uspořádání této akce. Vatikánský státní sekretář poznamenal, že Slovinsko je křižovatkou národů, mostem mezi různými světy a kulturami hraničícími s balkánským prostorem.

Mír a dialog mají zásadní význam

Kardinál Parolin poznamenal, že dialog a úsilí o mír jsou dnes klíčové, čehož jsme svědky v souvislosti s válkou na Ukrajině a napětím v dalších regionech. Toto úsilí je zvláště důležité v balkánském regionu, který byl svědkem tragických válek, ale také, a to nelze přehlédnout, "mimořádných příkladů mírového soužití lidí různých etnik, kultur a náboženství v průběhu staletí". Zdůraznil, jak historie balkánského prostoru ukázala, že kulturní a náboženské rozdíly jsou "zdrojem bohatství", což se odráží v mnoha kostelech, mešitách a synagogách, kterými je tento region architektonicky protkán. 

Povoláni být tvůrci míru

Citací Matoušova evangelia, kdy Ježíš říká: "Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími dětmi," kardinál Parolin upozornil na tuto univerzální výzvu "angažovat se v rozsáhlé oblasti míru". Vysvětlil, jak se Svatý stolec jako svrchovaný a nezávislý mezinárodní aktér, oproštěný od jakýchkoli materiálních zájmů, snaží nabídnout svůj příspěvek tam, kde je to možné, ke zprostředkování konfliktů mezi státy a uvnitř států nebo k pomoci při usmíření znepřátelených stran. 

Připomněl, jak se v devadesátých letech minulého století při rozpadu Jugoslávie obezřetně usilovalo o podporu neúnavného vedení dialogu mezi stranami, o odmítnutí použití síly k řešení sporů a o obnovení mírového soužití mezi národy Jugoslávie na základě vzájemného respektu a spravedlnosti. Připomněl, jak papež Jan Pavel II. opakovaně vyzýval věřící a náboženské představitele, aby "zintenzivnili dialog a společnou činnost při hledání atmosféry míru a kultury setkávání mezi různými skupinami obyvatelstva, určenými ke společnému životu ve vznikající nové Evropě".

Investice do kultury setkávání

Podpora kultury setkání namísto kultury konfrontace je klíčová, zdůraznil kardinál Parolin, a mezináboženský dialog je základní podmínkou míru, přičemž připomněl slova papeže Františka z encykliky Fratelli tutti: "přiblížit se, vyjádřit se, naslouchat, dívat se jeden na druhého, poznávat se, snažit se pochopit jeden druhého a hledat styčné body." Tento dialog mezi latinskou, byzantskou a islámskou kulturou je obzvláště důležitý pro mírovou budoucnost Balkánu, poznamenal kardinál Parolin.

Budování mostů

Mezináboženský dialog nabízí cestu k posílení bratrství a míru ve světě, dodal kardinál Parolin, a to může pomoci napravit problém extremismu, který se objevuje i uvnitř náboženství. Poznamenal, že "budování mostů spíše než stavění zdí je náročnější architekturou pro budování budoucnosti", ale cestou k nastolení míru, neboť "most spojuje, vytváří společenství, otevírá dveře dialogu a poznání".

Cesta bratrství

Při vzpomínce na úsilí o mír a dialog kardinál Parolin poznamenal, že evropská cesta nabízí příznivou příležitost k prosazování reforem v politické, hospodářské a sociální oblasti, které mohou napomoci tomuto procesu a posílení stability. Uvedl, že Svatý stolec na tuto snahu pohlíží příznivě a silně ji podporuje. Řekl, že papež František si představuje Evropu jako "cestu bratrství", která inspirovala otce zakladatele moderní Evropy, kteří se snažili položit základy trvalého míru.