Hledejte

Připomínka obětí holocaustu a povstání ve varšavském ghettu Připomínka obětí holocaustu a povstání ve varšavském ghettu 

Poláci, Němci a Židé si připomněli osmdesáté výročí povstání ve varšavském ghettu

Připomínka osmdesátého výročí povstání ve varšavském ghettu (19. dubna 1943) se soustředila u Památníku hrdinů varšavského ghetta. Zúčastnili se jí prezidentové Polska, Izraele a Německa, spolu s velvyslanci dalších zemí, přeživšími šoa, mladými Poláky a Izraelci, četnými představiteli katolické církve i dalšími náboženskými představiteli. Varšavské poslání vešlo do dějin jako nejsilnější vzpoura proti holocaustu.

P. Pawel Rytel-Andrianik – Varšava

Při zahájení připomínky v poledne 19. dubna 2023 se rozezněly zvony kostelů celé varšavské arcidiecéze, k nimž se připojil pronikavý zvuk sirén. Polský prezident Andrzej Duda poté ve svém proslovu prohlásil, že před druhou světovou válkou bylo Polsko vlastí mnoha národů a Varšava městem s druhou největší židovskou obcí na světě (ihned po New Yorku). Žilo zde zhruba 350 tisíc polských občanů, synů židovského národa. „Všichni, kteří zde v Polsku a jakémkoli jiném koutě světa rozsévají nenávist a pošlapávají bližního, nejen pošlapávají hroby hrdinů povstání ve varšavském ghettu a hroby zavražděných Židů, ale také hroby všech lidí, kteří pomáhali tehdejším pronásledovaným“, zdůraznil polský prezident.  

Historické záběry  varšavského povstání, temného okamžiku lidských dějin
Historické záběry varšavského povstání, temného okamžiku lidských dějin

Izraelský prezident připomněl oběti holocaustu a poděkoval jejich zachráncům – hnutím protinacistického odporu i mnoha Polákům, kteří riskovali vlastní životy. „Matky, otcové, synové i starci si zachovali lidskou mravnost, odpovědnost, kterou neseme jeden za druhého, víru v lidstvo, lásku k bližnímu. Základní židovský princip zní: Miluj svého bližního jako sebe sama“, vyzdvihl Isaac Herzog.

„Dnes před vámi stojím, abych prosil o odpuštění za zločiny, které zde Němci spáchali“, vyznal německý prezident Frank-Walter Steinmeier před Památníkem hrdinů varšavského ghetta a dodal: „Tyto zločiny mne naplňují hanbou a skláním se před odvahou bojovníků z varšavského ghetta“.

Deportace židovského obyvatelstva
Deportace židovského obyvatelstva

„Za hrůzných dnů holokaustu a povstání ve varšavském ghettu jste bránili a chránili lidskou důstojnost, lidské právo na důstojný život, včetně práva na důstojnou smrt", napsal v poselství na vzpomínkovou slavnost arcibiskup Grzegorz Ryś, předseda výboru pro dialog s judaismem polské biskupské konference. S odkazem na slova modlitby Šema Jisra'el připojil přání, že „se stanou varováním a ukážou lidem, kam až vede modloslužebnictví a čeho je schopen člověk, který absolutizuje svou ideologii, rasu, národ a konečně i sám sebe“.

Symbolem připomínkových akcí se stal žlutý narcis
Symbolem připomínkových akcí se stal žlutý narcis

V neděli 23. dubna projde Varšavou modlitební pochod, který se bude ubírat cestou židovských mučedíků, obětí holocaustu. Pochodu se mimo jiné zúčastní také arcibiskup Grzegorz Ryś. Tuto společnou modlitbu od roku 1993 každoročně organizuje Křesťansko-židovská polská rada.

Dodejme, že varšavské ghetto bylo největší v Evropě a čítalo téměř půl milionu lidí. Od července do září 1942 deportovali němečtí nacisté asi 300 000 Židů do vyhlazovacího táboru Treblinka. Mnoho dalších Židů zemřelo v ghettu hladem a vyčerpáním. Ti, kteří v něm zůstali, zorganizovali 19. dubna 1943 povstání, které vešlo do dějin jako největší městské židovské povstání proti německým okupantům v období druhé světové války. Podle některých odhadů bojovalo 700 až 2000 Židů. Povstání bylo nakonec poraženo 16. května 1943 a smutným symbolem této porážky bylo stržení varšavské Velké synagogy.

Studenti polské Katolické univerzity v Lublinu se připojili ke vzpomínce na povstání ve varšavském ghettu
Studenti polské Katolické univerzity v Lublinu se připojili ke vzpomínce na povstání ve varšavském ghettu
20. dubna 2023, 11:28