Parolin: Eskalace války na Ukrajině by ohrozila celé lidstvo
Vatican News
Znepokojení Svatého stolce nad "možnou eskalací" války na Ukrajině vyjádřil včera státní sekretář kardinál Pietro Parolin na setkání s novináři v Záhřebu u příležitosti své návštěvy Chorvatska, kde si připomíná 30. výročí uznání nezávislosti Chorvatské republiky Svatým stolcem a 25. výročí ratifikace tří smluv mezi Vatikánem a touto balkánskou zemí. Kardinál přijel do chorvatské metropole v úterý večer.
"Vzhledem k ničivosti zbraní, které dnes máme, by rozšíření konfliktu znamenalo "hrozbu zničení celého lidstva"," řekl. Poté připomněl silná slova papeže Františka proti šílenství války a jeho ochotu udělat vše pro to, aby přispěl k míru, a nabídl zprostředkování Vatikánu a také řekl, že je připraven jet do Moskvy, což zatím nebylo přijato. "Zdá se, že v tuto chvíli je jen malá naděje," řekl Parolin, "že se podaří válku ukončit konsensuálně," ale Svatý stolec je i nadále připraven pomoci tuto válku co nejdříve zastavit.
Mše v Záhřebu
O dramatických událostech, které otřásají Evropou, hovořil kardinál Parolin také během mše sloužené v Záhřebu. Ve své homilii poznamenal, že "temnota války zastírá i světlo lidského rozumu a zdá se, že popírá i zdravý úsudek. Poslední dva roky jsme žili v temnotě pandemie, aniž bychom věděli, co dělat. Každý pokus o řešení se zdál být nedostatečný. Po pandemii přišel konflikt na Ukrajině: "V takových 'temných' zkušenostech se ocitáme dezorientovaní," poznamenal, "ale světlo Zmrtvýchvstalého Krista je silnější a dává naději a útěchu, také prostřednictvím jeho svědků. Mezi nimi uvedl blahoslaveného Alojzije Stepinace: "V této době války v Evropě," uzavřel, "stojí za to se uchýlit k jeho přímluvě. Dnes se stejně jako on potýkáme se zlem, které se rodí v lidských srdcích a má tendenci ovládat mysl a duši.
Setkání s chorvatskými biskupy
Návštěvu Záhřebu zahájil kardinál včera ráno setkáním s chorvatskými biskupy, kterým přivezl papežovy pozdravy a blízkost. "Chorvatský lid v průběhu staletí vždy prokazoval nepopiratelnou loajalitu Apoštolskému stolci," řekl Parolin. Na druhou stranu se mnoho papežů zasloužilo o rozvoj úzkých vztahů s chorvatským lidem a projevilo nesčetné známky vstřícnosti vůči této církvi a zemi. Po letech komunistické diktatury, kdy bylo krvavým a systematickým pronásledováním děláno vše pro to, aby byly zpřetrhány vazby chorvatského národa na nástupce svatého Petra, vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem 25. června 1991 nezávislost na tehdejší Jugoslávii. Jedním z konkrétních projevů blízkosti Svatého stolce chorvatskému lidu," zdůraznil, "bylo právě uznání nezávislosti Chorvatska 13. ledna 1992. Jak známo, Svatý stolec byl jedním z prvních, kdo se k tomuto kroku odhodlali, a o necelý měsíc později, 8. února 1992, Svatý stolec a Chorvatsko navázaly diplomatické vztahy, první ve více než tisícileté historii chorvatského národa".
Za těchto 30 let, dodal státní sekretář, "země a místní církev podnikly velmi důležité kroky, které Svatý stolec pozorně sledoval. Několik let po získání nezávislosti vláda uznala zvláštní historickou a kulturní roli místní církve a její sociální postavení a v letech 1996-1998 podepsala a ratifikovala čtyři dvoustranné dohody se Svatým stolcem. Byl založen vojenský ordinariát a pět dalších diecézí. Vrátila se výuka náboženství ve školách a výuka teologie na státních univerzitách. Byla otevřena Chorvatská katolická univerzita v Záhřebu, několik katolických škol a postaveny nebo obnoveny četné kostely," řekl, "a tak se díky jejich společnému úsilí podařilo navázat dobré vztahy mezi církví a státem.
(vac)
