Řecko: Poplach kvůli hladu uprchlíků

Vatican News

 V posledních dvou měsících nemělo 60 procent lidí v uprchlických táborech na řecké pevnině dostatek jídla a přibližně 34 000 žadatelů o azyl nedostalo ekonomickou pomoc.

Migrantům v Řecku hrozí hladomor poté, co byla pozastavena ekonomická pomoc žadatelům o azyl a potravinová pomoc uprchlíkům s udělenou ochranou a žadatelům o azyl, jejichž žádosti byly zamítnuty. Na tento poplach upozornilo 27 organizací a sdružení, včetně mezinárodní organizace Save the Children, která již více než 100 let bojuje za záchranu ohrožených dívek a chlapců a zajištění jejich budoucnosti.

Téměř dva měsíce nemělo 60 % lidí žijících v uprchlických táborech na řecké pevnině přístup k dostatečnému množství potravin. Poté, co v říjnu 2021 vstoupil v platnost loni přijatý zákon, přestala řecká vláda poskytovat služby žadatelům o azyl, jejichž žádosti byly přijaty, přičemž každý čtvrtý z nich je žena a dva z pěti jsou nezletilí.

"Ženy v táboře Eleonas nám neustále říkají, že jejich děti v noci pláčou hlady. Nemají peníze na mléko a sušenky rozpouštějí ve vodě," řekla Emily Wilsonová z projektu Elea, zatímco afghánský otec tří dětí s chronickým onemocněním řekl: "Když nejím já, je to v pořádku, ale moje děti nemohou hladovět.“

Kromě toho za poslední dva měsíce nedostalo přibližně 34 000 žadatelů o azyl ekonomickou pomoc, která by jim umožnila nakoupit potraviny, oblečení a další základní potřeby. Program ekonomické pomoci financovaný EU, který dříve spravoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), byl ve skutečnosti ukončen poté, co jeho řízení 1. října 2021 převzala řecká vláda.

Po tlaku nevládních organizací řecká vláda ujistila, že pomoc bude obnovena koncem října, ale ani po měsíci není problém vyřešen a ničivý dopad na žadatele o azyl se každým dnem zhoršuje.

"Řecká vláda svými kroky na jedné straně a nečinností na straně druhé způsobuje potravinovou krizi mezi uprchlíky a žadateli o azyl. Je nezákonné, neoprávněné a naprosto nepřijatelné, že se tak děje v Evropské unii," uvedla Anita Bayová, ředitelka organizace Save the Children Europe.

"Tito zranitelní a marginalizovaní lidé jsou v koncích. Dívky a chlapci chodí do školy hladoví, nemocní lidé nemohou dojet autobusem k lékaři a rodiny nemají žádné prostředky, aby mohly čelit zimě," uvedla Martha Roussou z Mezinárodního záchranného výboru.

Zastavení finanční pomoci připravuje žadatele o azyl o důstojnost a také o jediné záchranné lano, na kterém byli závislí. Uprchlíci a žadatelé o azyl, kteří jsou již tak ekonomicky marginalizováni, jsou nuceni žebrat nebo jsou tlačeni do ilegality, aby přežili.

"Mezi postiženými jsou i žadatelé o azyl, jejichž žádosti byly zamítnuty a kteří nemají přístup k bydlení, zdravotní péči ani zaměstnání. Mezi nimi je mnoho syrských a afghánských uprchlíků, jejichž žádosti byly zamítnuty s odůvodněním, že Turecko je považováno za bezpečnou zemi, ačkoli tato země nepřijímá žádné repatriace z Řecka," uvedla Ana Liz Chibanová z organizace Fenix - Humanitární právní pomoc.

Zvláště zranitelní jsou někteří žadatelé o azyl, kteří žijí mimo tábory jako příjemci programu nouzové podpory integrace a bydlení (ESTIA). Finanční pomoc jim byla rovněž pozastavena, ale na rozdíl od lidí žijících v táborech nemají přístup k distribuci potravin. Bez jakékoli jiné alternativy jsou tak zcela závislí na místních sociálních službách a organizacích - pokud existují.

Nevládní organizace vyzývají k urychlenému řešení narůstající krize a žádají řeckou vládu, aby upřednostnila obnovení finanční pomoci, poskytla nouzovou pomoc žadatelům o azyl, kteří již dříve obdrželi finanční podporu, a to prostřednictvím základních potřeb nebo poukázek, které lze použít v obchodech nebo v dopravních prostředcích. Dále aby distribuovala přiměřené a výživné potraviny všem lidem žijícím v táborech, aniž by rozlišovala mezi uprchlíky, žadateli o azyl nebo lidmi, jejichž žádosti byly zamítnuty.

(vac)