Hledejte

Vatican News
Nejistá víra: studie prof. Roberta Ciprianiho Nejistá víra: studie prof. Roberta Ciprianiho 

„Nejistá víra“, aneb jak vypadá dnešní italská religiozita

Itálie. Více než osmdesát procent Italů souhlasí s učením a činy papeže Františka, ale stále méně jich chodí na nedělní mši, pouze třetina přistupuje pravidelně ke svatému přijímání, víru prožívají spíše jako soukromou záležitost a jen každý třetí mluví o věčném životě po smrti. Tyto údaje plynou z monumentálního kvalitativně-kvantitativního výzkumu, který vyšel knižně pod titulem „Nejistá víra“ (L'incerta fede, Franco Angeli, 504 stran, 30 eur).

Jeho autorem je italský sociolog Roberto Cipriani a zadavatelem byla v roce 2017 Italská biskupská konference, která již před čtvrtstoletím mohla vyhodnotit obdobný průzkum, nazvaný „Religiozita v Itálii“. Nynější kvantitativní (3238 dotazníků) a kvalitativní (164 hloubkových rozhovorů) šetření podává poněkud problematický obraz víry v zemi našich jižních sousedů. Zdá se, že náboženský faktor nemá na hledání štěstí u respondentů velký vliv, s výjimkou prožitku bolesti nebo smrti. Kromě „nejisté víry“ se vyskytuje též „bloudění“: 65 % vzorku v odpovědi na to, zda náboženství může dát životu smysl, reagovalo slovy „velmi či spíše“, ačkoli téměř třetina (33 %) zároveň přiznala, že jejich víra od doby dospívání poklesla.

Ciprianiho průzkum používá jako měřítko jiné studie na toto téma provedené v minulosti (1995), a tak zaznamenává přechod od 18,3 % k 30 % lidí, kteří skutečně opustili církev, oproti pouhým 13 %, kteří se k ní vrátili. Zatímco necelých pětašedesát procent (64,7 %) respondentů je proti trestu smrti, počet příznivců eutanazie se téměř ztrojnásobil (z 22,5 % v roce 1995 na současných 62,7 %, zatímco počet odpůrců klesl ze 42,7 % na 20,4 % a počet nerozhodnutých klesl z 34,8 % na 16,9 %).

Na konkrétní otázku "Co je po smrti?" odpovědělo 19,5 % respondentů, že nic, 21,6 % neví, dalších 23,7 % tvrdí, že to nelze vědět, 28,6 % mluví o věčném životě a 4,4 % o reinkarnaci. Dokonce i přetrvávající religiozita se nikoli pokaždé projevuje v církevním společenství nebo účastí na liturgii: jen 14 % dotázaných přistupuje k přijímání alespoň jednou týdně (8 % jen o Vánocích nebo Velikonocích, 13,9 několikrát ročně a 27,5 nikdy, přičemž v roce 1995 to bylo 19,7 %); na mši jednou týdně chodí 22 % dotázaných (v roce 1995 to bylo 31 %, 30 % nikdy, 33 % jednou ročně a 15 % jednou měsíčně), což potvrzuje, jak uvádí výzkum, „trend poklesu pravidelné frekvence obřadů“. Tato tendence se ještě zvýraznila po omezeních, která zavedla pandemie. Církev není vnímána jako Boží lid, ale jako výraz hierarchie. Necelá třetina respondentů (26,5 %) se tudíž označuje za katolíky, ovšem takříkajíc „po svém“. Hovoří autor výzkumu, profesor Roberto Cipriani:

„Nejedná se již o formální zbožnost, tvořenou obřady a účastí na nich, nýbrž o reflexivnější, meditativní religiozitu, při níž se objevují pochybnosti, a tudíž se jeví problematičtěji. Není to ona krásná, pevná víra bez nesnází, je zkrátka odlišná, ale nevytratila se, protože otázka víry stále vyvstává. Hledá se jen něco jiného: například význam astronomie, ale také vztahu s druhými lidmi, či sdílení různých herních prožitků, smysl jiných typů modlitby, význam hudby či zpěvu. Tyto nesčetné nové formulace se tak stávají alternativou ke tradiční religiozitě, s níž z mnoha hledisek udržují určitou spojitost. Spiritualita se pojímá jako hledání posvátna, ale není řečeno, že se zakládá toliko na vlastní dimenzi, že by měla pouze solipsistní povahu. Naopak, v mnoha případech tato spiritualita zahrnuje celé společenství, stačí pomyslet na různá charismatická a další nová hnutí, které se vydávají neprošlapanými, a nikoli nutně individualistickými cestami.“

Profesor Cipriani ze svého výzkumu vyvozuje teorii „nejisté víry“, která podle jeho soudu vystihuje budoucí italskou religiozitu.

„Není to zcela neměnná, stálá víra; naopak kolísá a vychyluje se vpřed či zpět do minulosti. V každém případě se opírá o hodnoty, které se stávají předmětem diskuse a zakládají subjektivní morálku, aniž by se držely vyřčeného či toho, co zaznívá od oltáře, či biskupů nebo papeže. Jde o hledání cesty, která by nebyla institucionální.“

Ve scénáři, v němž se víra jeví stále „nejistější“, nicméně zůstává pevný a bezpečný bod pro italské věřící i nevěřící: papež František. V Ciprianiho průzkumu vyjádřilo 82,6 % dotázaných příznivý názor na vystupování tohoto argentinského papeže. Tento pozitivní náhled ovlivňují rovněž papežovy postoje a chování, počínaje prvním přátelským pozdravem z lodžie svatopetrské bazilika v březnu 2013 („Bratři a sestry, dobrý večer“). Mezi zaznamenanými komentáři se objevuje také nemalé očekávání určitého „jara církve“, byť – opět podle většiny dotázaných – „papežova silná vůle změnit katolickou církev a římskou kurii“ se zdá být v rozporu s touto institucí a lidmi, kteří ji tvoří. Ani pro současného papeže však nejsou všechny aspekty pozitivní a někdy se objevují protichůdné reakce. Například případ 66,7 % respondentů kladně hodnotí Bergogliovu angažovanost ve prospěch migrantů, ale zároveň 54,8 % vzorku souhlasí s postřehem, že se papež věnuje spíše sociálním než duchovním otázkám. Kromě toho 55,6 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že papežovy myšlenky „vyvolávají nesouhlas a rozdělení v církvi“, ale 80,6 % jej podporuje kvůli jeho „otevřenosti“ například vůči rozvedeným nebo homosexuálům. Více než polovina dotázaných (51,7 %) také věří, že se k víře vrátili právě díky působení papeže Františka.

Na kritické výtky vůči současnému papeži, které předkládaný průzkum odkrývá, reaguje pro naše mikrofony kuriální biskup Nunzio Galantino, předseda jednoho z ekonomických úřadů Svatého stolce (APSA).

„Jestliže se na papeže útočí v otázkách migrace, napadá se tím evangelium. Přijímání cizinců si nevymyslel papež, ani nějaký svérázný prelát: týká se evangelia a papež ani my, jako církev, nemůžeme polevit v pozornosti vůči tomu, co se děje například v Libyi. Víme ale velice dobře, že nejde jenom o Libyi. Takže dokud papeže kritizují kvůli těmto otázkám, musím popravdě přiznat, že mne to těší“.

(jag)

23. listopadu 2021, 11:59