Hledejte

Vatican News
Evakuace ambasáfy USA v Kábulu, 15. srpna 2021. Evakuace ambasáfy USA v Kábulu, 15. srpna 2021.  (AFP or licensors)

"Modlete se, modlete se, modlete se za Afghánistán"

Tálibán pokračuje v postupu. Poté, co dobyl hlavní města v zemi, vstupuje nyní hlavního města Kábulu. Žádost OSN o zahájení mírových rozhovorů s vládou byla dosud marná. Do našich mikrofonů zazněla výzva barnabity zodpovědného za Missio sui iuris v Afghánistánu.

Zdá se, že Kábul, hlavní město Afghánistánu a centrum institucionální moci, má své hodiny spočítané. Neúprosný postup Tálibánu může kdykoli vrátit k moci fundamentalistické hnutí, které zemi vládlo již v letech 1996-2001. Režim, který se bohužel zapsal do dějin a který se vyznačoval silně konzervativním pojetím islámu. Od sovětské invaze v roce 1979 Afghánistán nepoznal mír a nyní země opět trpí válkou, nuceným vyhnanstvím a hladem. Situace, v níž zejména při pohledu na drama civilistů barnabitský otec Giovanni Scalese, stojící v čele Missio sui iuris, katolické přítomnosti v této asijské zemi, nabádá k blízkosti prostřednictvím modlitby, aby Bůh zachránil Afghánistán před další bolestí války:

"Prožíváme dny velkých obav a čekáme, co se bude dít. Vyzývám posluchače Vatikánského rozhlasu, aby se modlili... modlili, modlili, modlili za Afghánistán! Děkuji".

OSN: prostor pro jednání

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval k zastavení ofenzívy, která má těžký humanitární dopad na civilní obyvatelstvo, neboť 250 000 lidí - z toho 80 % žen a dětí - již muselo opustit své domovy, a k zahájení mírových rozhovorů. Je také zděšen zprávami o zneužívání žen. Zdůraznil, že násilné převzetí země je ztrátová volba, která může vést k občanské válce a úplné izolaci Afghánistánu z mezinárodního kontextu. Guterres uvedl, že humanitární a zdravotní situace se každou hodinou zhoršuje, a poukázal na to, že "konflikty v městských oblastech vedou k neustálému krveprolití, na které nejvíce doplácí civilisté".

Blíží se uzavření velvyslanectví

Nyní jsme svědky převzetí Kábulu a je otázkou, jak se budou chovat tři tisíce amerických vojáků, kteří byli do hlavního města oficiálně vysláni na podporu amerického diplomatického personálu, jenž plánuje evakuaci velvyslanectví. Kábul se mezitím stává městem duchů, civilisté prchají a diplomatické úřady se vyprazdňují. Stručně řečeno, obáváme se, že budeme svědky další epizody dramatického afghánského příběhu posledních desetiletí.

Po dvacetileté válce

Historie nám říká, že hnutí Taliban ovládalo zemi, jak již bylo zmíněno, v letech 1996-2001, až do americké invaze, o níž bylo rozhodnuto po teroristických útocích na New York a Washington 11. září 2001. Cílem bylo najít vůdce al-Káidy, skupiny považované za zodpovědnou za útoky, které Taliban poskytl ochranu. V Afghánistánu tedy Spojené státy vedou již 20 let válku, která začala svržením režimu Tálibánu v říjnu 2001. V posledním roce poté, co Washington oznámil stažení svých vojsk ze země, se Talibanu podařilo ovládnout přibližně polovinu ze 400 okresů, na které je Afghánistán rozdělen, a upevnit svou přítomnost především ve venkovských oblastech. V posledních týdnech se začali zaměřovat i na nejdůležitější města a nyní vstupují do Kábulu.

Neúspěšné plody mise NATO

Daniele De Luca, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Salentu, komentuje hrozící nestabilitu a pohyby v Afghánistánu. Zdůrazňuje, že prakticky vše bylo již předvídáno: při zprávě o stažení mezinárodních sil bylo možné si představit, že se Taliban vrátí na bojiště. Afghánistán je složitá země - vysvětluje - s historií neustálých porážek pro každého, kdo se do ní pokusil proniknout zvenčí. Za těchto dvacet let angažovanosti nelze podle něj mluvit o selhání Západu, ale rozhodně o selhání myšlenky vývozu demokracie, navíc v zemích, které se vymykají snadným definicím. De Luca upozorňuje zejména na jeden neuspokojivý aspekt: je zřejmé, kolik lidí je tváří v tvář návratu tálibánského režimu zoufalých a jak se již tisíce a tisíce lidí snaží uprchnout, ale je také jasné, jak bojovníci postupují prakticky bez toho, aby narazili na odpor. To znamená - tvrdí De Luca - že specifická mise NATO, která spočívala ve výcviku místních pořádkových sil a v jejich operační autonomii, bohužel nepřinesla ovoce.

Identita Tálibánu

De Luca při sledování profilu Talibanu připomíná, že jde o tzv. studenty teologie koránských škol, kteří se od 90. let vyznačují extremistickými postoji. Ve skutečnosti jsou s Al-Káidou velmi silně propojeni již od dob, kdy se bin Ládin skrýval v Afghánistánu, a přijali džihádistické násilí. Abychom pochopili něco víc, navrhuje De Luca podívat se na velmi obtížnou rovnováhu mezi šíity a sunnity, na regionální historii těchto forem islámu. S vědomím toho, čím byl Taliban v roce 2001 a čím je dnes, je podle De Lucy velmi obtížné si představit jakýkoli prostor pro vyjednávání nebo diplomacii, i když se Američané na jednáních v Dauhá snaží mobilizovat mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, Číny, Ruska a Íránu, aby přesvědčilo Taliban, aby přestal a jednal o politickém řešení v souladu s tím, co požadovala OSN. De Luca se rovněž domnívá, že postavení Afghánistánu neumožňuje žádnou intervenci nebo přímé vnější zapojení Íránu, Ruska a Turecka, které v Sýrii působí. V pozadí probíhá stahování Spojených států. Mezinárodní síly dokončují své demobilizační práce po dvaceti letech války. Dohody o odchodu bylo dosaženo v únoru loňského roku po náročných jednáních mezi Tálibánem a americkou administrativou tehdejšího prezidenta Trumpa, ale afghánská vláda se těchto rozhovorů neúčastnila. Nástupce v Bílém domě Joe Biden pak oznámil, že američtí vojáci opustí Afghánistán do 11. září 2021.

 

Giancarlo La Vella a Fausta Speranza – Vatican News

15. srpna 2021, 11:44