Hledejte

Vatican News
Ženy, které zbavují min pozemky v irácké Basoře Ženy, které zbavují min pozemky v irácké Basoře 

Nášlapné miny nadále ohrožují svět

V letošním velikonočním poselství Urbi et Orbi papež František upozornil na přetrvávající zákeřné nebezpečí, kterým jsou nášlapné miny. Oč lepší by byl svět bez těchto smrtonosných nástrojů, které každoročně zabíjejí nebo mrzačí mnoho nevinných lidí, povzdechl si papež. Ačkoli tzv. Ottawská úmluva v roce 1992 vyhlásila zákaz protipěchotních pozemních min, za posledních dvacet let jejich výbuch poznamenal život 130 tisíc lidí, z toho 86 tisíc jej přežilo.

Této problematice věnuje své červencové číslo měsíčník Papežských misijních děl v Itálii (Popoli e missione), příznačně nazvaný „Odminovat zemi“. Připomíná, že ke zmíněné mezinárodní úmluvě o odstranění protipěchotních min ze světa se dosud nepřipojilo 33 členských států OSN, včetně Spojených států amerických, Číny, Ruska či Izraele.

Smutný primát v explozích těchto zbraní si již desetiletí udržují Asie a Afrika. V Afghánistánu ročně zabíjejí 1700 lidí, zatímco k nejzamořenějším územím náleží irácký Kurdistán, kde mají na svědomí více než šest tisíc obětí. Podle odborných odhadů by si odminování Kurdistánu vyžádalo 300 let. O mnoho lepší není stav v Sýrii a Jemenu, kde polovinu z obětí tvoří děti. Z latinskoamerických zemí ohrožují protipěchotní miny nejvážněji život obyvatel Kolumbie, kde místní církev před pěti lety zahájila protiminovou osvětovou kampaň, aby snížila riziko nehod.

V Evropě ovlivňují nášlapné miny dětství dvou set tisíc dětí na východní Ukrajině, které žijí, hrají si a docházejí do školy v zaminovaných krajích. V Chorvatsku a Bosně-Hercegovině je dosud najdeme na dvou procentech území. Ostatně, letos na jaře zabila nášlapná mina jednoho mladého Pákistánce a desítku dalších lidí v chorvatském Saborsku, což ještě více zhoršilo již beztak neutěšenou situaci uprchlíků zablokovaných na bosenské hranici, uzavírá měsíčník Papežských misijních děl.

(jag)

29. července 2021, 16:08