Hledejte

Vatican News
Socha Gregora Mendela na zahradě brněnského muzea Mendelianum Socha Gregora Mendela na zahradě brněnského muzea Mendelianum  (©Walter_D - stock.adobe.com)

Mendel na seznamu výročí UNESCO: Víra plodí vědu i kulturu

Výkonná rada agentury OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) odhlasovala seznam 60 osobností, které oslaví kulatá výročí v letech 2022-2023. Objevují se mezi nimi také Gregor Johann Mendel, augustinián ze Starého Brna a zakladatel genetiky, Mikuláš Koperník, arménský patriarcha Nerses Veliky a Terezie z Lisieux.

200 let od narození Gregora Johanna Mendela  (též Řehoř Jan Mendel, 20. 7. 1822 Hynčice - 6. 1. 1822 Brno) autora zákonů dědičnosti, vyznačujících cestu genetice, a opata augustinánů ve Starém Brně, uplyne v roce 2022.  Do roku 2023 připadají další zmíněná výročí: Sv. Nerses (+373), představitel  vysoké arménské aristokracie, po svém zvolení biskupem a patriarchou vyznačil novou éru křesťanství ve své zemi. Díky němu přestalo být doménou vysokých vrstev a přiblížilo se lidem. Od jeho smrti uplyne 850 let. Dále na seznamu figuruje Mikuláše Koperník (19. 2. 1473 Toruň - 24.5. 1543 Frombork), matematik a astronom, který otřásl dávným přesvědčením, že země je centrem vesmíru a překročil tak jeden z milníků moderních dějin. Od jeho smrti uplyne 550 let. A v roce 2023 oslavíme také 150 let od narození sv. Terezie z Lisieux (2.1.1873 Alençon - 30.9. 1897 Lisieux) , misionářky za klášterní zdí, která se svou nepřestává oslovovat věřící i nevěřící. K výběru čtyř reprezentantů katolického světa hovoří stálý pozorovatel Svatého stolce při UNESCO,  arcibiskup Francesco Follo:

„Koperník byl kněz, Mendel byl mnich, Nerses byl biskup a Terezie z Lisieux byla řeholnice. UNESCO nezdůrazňuje striktně náboženské aspekty, ale jejich přínos pro společnost nebo kulturu. Sv. Jan Pavel II. říkal, že víra, která se nestává kulturou, není zralou vírou. Na zasedáních, ze kterých vzešly tyto seznamy, se hovořilo o výchově k toleranci a některé země se začaly ozývat, proč mluvíme pouze o kultuře a vzdělání a nikdy o duchovní a náboženské výchově. Je to oddělení, k němuž došlo v západním evropském prostoru počínaje 19. či 18. stoletím.  V UNESCO nyní dochází ke kulturnímu a mezikulturnímu dialogu, zahrnujícímu náboženskou dimenzi, která není jen věcí počátku, ale která Evropu zformovala. Henri de Lubac říkal, je možné vytvořit společnost bez Boha, ale taková společnost bude vždycky proti člověku.“

(job)

19. dubna 2021, 16:43