Hledejte

Vatican News
ilustrační foto ilustrační foto  (AFP or licensors)

O odchodech z církve a kreativní menšině

V posledních desetiletích došlo ve francouzské společnosti k hluboké dekristianizaci. Projevila se zejména mezi lidmi mladšími 25 let. Pouze jedna čtvrtina z nich byla pokřtěna a jen každá pátý se považuje za katolíka. Postupující sekularizaci Francie zdokumentoval nedávný průzkum provedený na objednávku deníku Le Monde. Výsledky ukázaly například, že sotva 2 procenta Francouzů chodí pravidelně v neděli do kostela a modlitbu Otče náš zná nazpaměť 56 procent obyvatel.

Zkoumáním sekularizačního procesu ve Francii se zabývá sociolog Yann Raison du Cleuziou. Jak poznamenává pro Vatikánský rozhlas, odchody katolíků z církve jsou zcela jistě spojeny s proměnami, k nimž došlo ve společnosti. Podstatnou roli ovšem sehrává postoj v rodině, kde bylo v určité chvíli zanedbáno předávání víry novým generacím. Špatnou cestou se vydala také katecheze. Začala v ní totiž chybět víra a příliš se zaměřila na obecný humanismus. Hovoří francouzský sociolog du Cleuziou:

„Pojí se to s proměnami v církvi. Od počátku 70. let má část katolíků problémy s předávání víry svým dětem. Některé katolické rodiny se rozhodly, že mladá generace si musí vybrat duchovní cestu sama. V důsledku toho jim přestala být předávána víra otců. Nedostatek zájmu o víru mezi mladými klade otazník také nad kvalitu katecheze a pastorace. Pouhých 20% mladých do 25 let se považuje za katolíky, přestože mnozí navštěvují katolické školy. Ukazuje to, že pastorace ve školách v nich víru neutvrzuje. Možná proto, že vyznívá příliš obecně humanisticky, zaměřuje se na hodnoty jako je solidarita, pohostinství, velkodušnost – a tedy na hodnoty, které nejsou typicky náboženské. Mladí si z toho mohou odnést dojem, že křesťanství pro ně není potřebné, protože tyhle hodnoty se dají praktikovat i bez víry. Takže nakonec prostě nevidí, co nového by víra mohla vnést do jejich života.“

Yann Raison du Cleuziou se nicméně domnívá, že navzdory radikální sekularizaci, k níž došlo v posledních desetiletích, zůstává katolická víra nadále významným rysem charakterizujícím francouzskou společnost. Plyne to rovněž z nového postoje praktikujících katolíků, kteří si uvědomili probíhající proměny a stali se tím, co Benedikt XVI. charakterizuje výrazem „kreativní menšina“.

„Katolicismus se stal menšinový, ale zůstává nadále přítomen ve francouzské společnosti a paradoxně je jeho přítomnost viditelnější než v 70. letech, kdy byl většinový. Například během posledních prezidentských voleb byli katolíci velmi aktivní, silně zastoupení v politice, což se v posledních několika desetiletích nedělo. Znamená to, že katolíci si uvědomili, že jsou menšina. Jako menšina se lépe organizují - což necítili jako potřebu, dokud byli ve většině - aby mohli vyvíjet tlak a bránit své zájmy, vyjednávat o své podpoře výměnou za příslib podpory v konzervativních nebo bioetických otázkách.“

Říká francouzský sociolog Yann Raison du Cleuziou.

(job)

8. září 2020, 17:02