Hledejte

Vatican News
Auschwitz Auschwitz  (AFP or licensors)

Dobrovolníci z celého světa digitalizují vězeňský archiv nacistických lágrů

Za dlouhých týdnů domácí izolace během letošní karantény se tisíce lidí z celého světa zapojily do projektu, který povede k celkové digitalizaci největšího světového archivu obětí nacismu. Tato iniciativa začala téměř náhodně na začátku kalednářního roku, když mezinárodní dokumentační středisko o nacistické perzekuci, Arolsen Archives, situované ve středoněmeckém městečku Bad Arolsen, požádalo o spolupráci při zanášení dat skupinu studentů z německých středních škol.

Arolsen Archives, tedy archiv šoa, uchovává více než čtyřicet milionů dokumentů, které se týkají osmnácti milionů lidí deportovaných na nucené práce anebo zavražděných ve vyhlazovacích táborech. Jejich katani pečlivě vedli kartotéky o každém jednotlivci, do kterých zaznamenávali nejenom matrikové údaje, zdravotní stav a zprávy o zatčení a přesunech, nýbrž také popisovali chování při výsleších, zranění utrpěná při mučení či reakce na brutální pseudovědecké pokusy. A konečně den, hodinu a předpokládanou příčinu úmrtí. Monumentální archiv, který se otevřel historikům v roce 2007, se rozkládá na šestadvaceti kilometrech regálů, na kterých kromě psaných dokumentů a fotografií najdeme též osobní předměty vězňů.

Za léta existence archiv umožnil dohledání rodinných příslušníků, podával informace o zemřelých a potvrzoval žádosti o náhradu škody. Dnes se věnuje především historickému výzkumu a uchování paměti o hrůzách nacistického režimu. Proces digitalizace, který bez většího zájmu veřejnosti začal v osmdesátých letech, dosud zpřístupnil několik milionů papírových dokumentů. V dosavadním webovém archivu se nicméně jen stěží vyhledávají údaje o jednotlivcích, protože většina dokumentů dosud nebyla zaindexována a zhruba polovina jmen obsažených v archivu se neobjevuje v digitální databázi.

K uspíšení digitální konverze začátkem tohoto roku německý archiv uzavřel spolupráci s platformou Zooniverse, která organizuje crowdsourcing, umožňující dobrovolníkům účast na vědeckém bádání. Do projektu nazvaného Every Name Counts (tedy doslova: “S každým jménem se počítá”, avšak též “Na každém jménu záleží”) se původně měli zapojit pouze studenti německých středních škol, avšak nucená domácí izolace přispěla k tomu, že se přihlásili dobrovolníci v tak vysokém počtu, jaký by za “normálních” okolností byl nemyslitelný. Četba a přepisování desítek dokumentů z koncentračních táborů Buchenwald, Dachau, Mathausen a Sachsenhausen v jarních měsících zaměstnávala téměř pět tisíc dobrovolníků, kteří za pouhých několik týdnů zpracovali 682 tisíc jmen. Díky digitálním sítím dobrovolnická účast na projektu nadále stoupá a práce bude pokračovat také v příštích měsících. Mohou se do ní zapojit rovněž lidé neznalí německého jazyka, neboť vyžaduje výlučně přepisování jmen a dat narození. Uživatelé plaformy navíc mohou požádat o pomoc historiky v onlinové konzultaci, pokud mají pochybnosti o slovech či zkratkách v originálních dokumentech.

Digitální zpracování dějinné paměti potrvá až do roku 2025, ovšem již dnes je možné shlédnout digitální výstavu Stolen Memory, “Ukradená paměť”, která přibližuje osobní předměty a osudy čtrnácti vězňů, deportovaných mezi prvními do Auschwitz. Číslo čtrnáct nebylo zvoleno náhodně. Čtrnáctým červnem 1940, tedy právě před osmdesáti lety, se datuje první transport do tohoto koncentračního tábora. Onlinovou výstavu otevírá řetízek se stříbrným křížkem Bolesława Hermanovicze, jednoho ze 728 vězňů z prvního transportu. Sedmnáctiletý Bolek byl skaut a jeho další osud je neznámý.

(jag)

22. července 2020, 13:10