Antisemitismus ve Francii: Židé zvažují odchod ze země Francie.
Podrobný raport o antisemitismu zveřejnil katolický deník La Croix. Vyplývá z něho, že většina společnosti se staví k židovskému prostředí vesměs pozitivně. 91% procent dotázaných nevidí mezi Židy a jinými Francouzi žádný rozdíl. Problém spočívá jinde. V arabsko-muslimském prostředí je nepřátelství vůči Izraeli a Židům jedním z hlavních prvků, na němž mladá muslimská generace zakládá svou identitu, konstatuje profesor Mehdi Ghouirgate. V uplynulých desetiletích se židovské komunity staly několikrát obětí teroristických útoů a každý z nich spustil sérii dalších. Například po útoku na židovskou školu v Toulouse v roce 2012 došlo během následujících deseti dnů k devadesáti případům antisemitské agrese. Víme, že jsme na mušce a bojíme se o své děti, říká Marc Knobel, ředitel židovských studií Crif.
V posledních letech se mnoho židovských rodin vystěhovalo ze čtvrtí a měst, v nichž došlo k velkému přílivu muslimských obavytel. Stahují své děti také z veřejných škol a zapisují je do židovských nebo jiných soukromých, ať už katolických nebo laických. Deník La Croix připomíná, že problém není nový. Již v roce 2002 se objevila knížka varující před ideologickým přivlastněním některých sektorů vzdělání ze strany muslimských kruhů. V té době již existovaly školy, v nichž nebylo přípustné mluvit o šoa. Před dvaceti lety se však tento problém bral na lehkou váhu a levicové strany tolerovaly postoje mladých muslimů jako obětí společnosti a postkolonialismu.
Raport deníku La Croix zmiňuje také další oblasti, v nichž lze ve Francii najít antisemitismus, jako je krajní pravice nebo krajní levice. Krajem, kde často dochází k profanaci židovských hřbitovů, je Alsasko. Autoři průzkumu to vysvětlují vlivy ze sousedního Německa a také historicky. Alsasko bylo totiž za II. světové války jakožto součást Třetí Říše podrobeno masivní nacistické propagandě. Obecně vzato však ve srovnání s Německem je ve Francii neonacismus marginálním jevem. Odhaduje se, že ve Francii je neonacistů kolem 300, zatímco na druhé straně Rýna až 25 tisíc.
Antisemitismus v radikálně levicovém křídle má důvody především v nepřátelství k Izrali a podpoře palestinských aspirací. Projevuje se to tolerancí muslimského antisemitismu a v krajních případech také negacionismem.
Raport deníku La Croix zdůrazňuje, že díky rozvoji internetu a sociálních médií na sebe různé formy antisemitismu navzájem odkazují a utvrzují se, což mezi Židy posiluje pocit ohrožení.
(job)