Hledejte

Vatican News
donne indiane nello stato federale di Orissa, India Ilustrativní foto  (Copyright by MaxPixel)

Indie zakázala pronájem dělohy

Dolní komora indického parlamentu definitivně schválila zákon, který zakazuje náhradní mateřství z komerčních důvodů. Již v roce 2015 nejvyšší soud této asijské země zapověděl pronájem dělohy pro zahraniční páry, nynější zákon se týká rovněž obyvatel indické národnosti. Umožňuje jedině „altruistické náhradní mateřství“ pro indické páry, které žijí v manželství nejméně pět let a u nichž byla prokázána neplodnost. Náhradní nositelkou plodu se v tomto případě musí stát blízká příbuzná manželů (sestra, švagrová, sestřenice, teta).

Od roku 2002, kdy indický parlament legalizoval pronájem dělohy, se tato země stala jedním z hlavních cílů tzv. turistiky za náhradním mateřstvím. Studie, zadaná Organizací spojených národů v roce 2012, odhadovala roční výnosy tohoto obchodu na 400 milionů dolarů a spočetla, že indickým náhradním matkám se každoročně narodní zhruba 25 tisíc dětí. Tři tisíce soukromých klinik, které už patnáct let prosperují po celé Indii, nynějším zákonem vstupují do ilegality. Právě toho se nejvíce obávají aktivisté, kteří sice zákon vítají, ovšem upozorňují, že náhradní mateřství se jen přesune do nekontrolované zóny, a to samozřejmě na úkor žen. Právě indické ženy jsou totiž z největší části placenými nelegálními živými dárkyněmi orgánů (61% donátorek jater, 74% ledvin), přestože zákon již více než dvacet let umožňuje pouze „altruistické dárcovství“.

Italský advokát Francesco Cavallo ze Střediska studií Rosaria Livatina nicméně hovoří o překvapivé legislativní lekci od země, která se nepyšní právní tradicí, jakou máme v Evropě. Indie si uvědomila, že náhradní mateřství je ve skutečnosti nedůstojný prodej ženského těla. Evropské soudy se často setkávají s problémem adopce dětí, narozených z náhradního mateřství, které místní právní řády zakazují. Následná legitimatizace takovéhoto úkonu jistě nepomáhá prevenci, soudí italský právník.

„Zjišťujeme, že je zapotřebí mezinárodní či alespoň mnohostranné dohody. Pokud bude možné vyjíždět za náhradním mateřstvím do zahraničí, náš právní řád se bude muset stále vyrovnávat s těmito zvláštními typy rodičovství. Bylo by tedy nutné pronájem dělohy zakázat na mezinárodní rovině, a to co nejdříve. Vyzývá k tomu jak církev, tak kupříkladu feministické organizace, které jistě nelze vinit z konfesionalismu.“

Korespondentka italského listu Corriere della SeraMonica Ricci Sargentini, je autorkou řady reportáží o náhradním mateřství. Je aktivistkou jednoho z italských feministických hnutí, která vytvořila síť oponující pronájmu dělohy.

„Připomeňme, že pouze osmnáct zemí z 206 legislativně připouští náhradní mateřství a že mnohé vlády – v poslední době Nepál, Thajsko a Mexiko – tuto činnost zakázaly kvůli rozsáhlému porušování lidských práv. Pronájem dělohy ovšem nadále umožňují některé západní země – například Velká Británie, kde matka mohla do šestého měsíce změnit názor, což ovšem vedlo k tomu, že zde obchod nefungoval, a proto se vyvíjí tlak na změnu této klauzule. Hlavním vzorem je tu Kalifornie, kde se vše soustředí na čirý byznys. Tamější dokonalé smlouvy vypočítávají, jak se bude náhradní matka stravovat, ale zároveň ji zbavují jakéhokoli práva na vlastní tělo. Intencionální rodiče tak mají právo na rozhodování o tom, co se stane v případě nemoci, doslova řečeno, zda náhradní matka zemře či nikoli. To je skutečně úchylné a mezinárodní moratorium by tento byznys mělo zastavit.“

Říká italská novinářska v souvislosti s legislativním zákazem náhradního mateřství v Indii.

 

(jag)

 

8. srpna 2019, 17:04